303_Vyjímečná příležitost v českém kontextu dílo Ilji Jefimoviče Repina lze považovat za skutečný svátek pro milovníky umění i sběratele. Jeho autor byl malířem biblických a historických námětů, zároveň skvělý žánrista, pozorný portrétista a úspěšný pedagog úzce spojený se Sdružením putovních výstav, tzv. peredvižníků, blízkých mj. tematice ruského revolučního hnutí. Především ho ale lze považovat za jednoho z nejslavnějších ruských malířů, představitelů realistické školy, který byl již za svého života všeobecně uznáván. To dokazuje např. členství v rakouském spolku Secession nebo v České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Repin se při svých četných zahraničních cestách sice prokazatelně nechal inspirovat impresionistickými tendencemi, ovšem příklon k realistickému pojetí a zaujetí starými mistry, především pak dílem Rembrandta van Rijn a Diega Velázqueze, se u něj nakonec projevil jako nejzásadnější. Jako inspirace mu v průběhu kariéry sloužili jak jeho rodinní příslušníci a nejširší vrstvy obyvatel, tak elitní příslušníci aristokracie a inteligence jako např. car Mikuláš II., Lev Nikolajevič Tolstoj či Pavel Treťjakov. Olej na plátně fixovaný na desce, rozměry 50x37cm, signováno vpravo dole. Jeden z nejslavnějších ruských malířů, představitelů realistické školy, byl za svého života velice uznáván, což dokazuje i členství v rakouském spolku Secession nebo v České akademii císaře Františka Josefa. Nákupní štítek Národní Galerie. Při konzultacích posouzeno PhDr. M. Zachařem a PhDr. N. Blažíčkovou-Horovou. Přiložena odborná expertiza MgA D. Halata.

Ilja Jefimovič Repin, narozen 5. srpna 1844, byl významný ruský malíř a sochař, známý svým realistickým uměleckým stylem. Narodil se v malém městě Čugujev v Rusku (dnes Ukrajina) a v průběhu své dlouhé kariéry se stal jedním z nejuznávanějších umělců své doby.

Repin začal svou uměleckou kariéru na vojenské škole, ale brzy přešel k výtvarnému umění a studoval na Carské akademii umění v Petrohradě. Jeho raná díla byla ovlivněna realismem, a postupně začal získávat uznání a popularitu. Později cestoval do zahraničí, což ovlivnilo jeho umělecký styl, a vrátil se s novým pohledem na svou tvorbu.

Jedním z jeho nejslavnějších a nejkontroverznějších děl je obraz "Ivan Hrozný a jeho syn Ivan" z roku 1885, který zobrazuje carova syna po smrtelném zranění způsobeném carovou vlastní rukou. Repin byl také známý svými portréty významných osobností své doby, jako byl spisovatel Lev Tolstoj, skladatel Modest Petrovič Musorgskij a další.

Jeho umělecká kariéra pokračovala i přes spory s autoritami a názorové odlišnosti s uměleckými skupinami. Repin byl svědkem dramatických historických událostí, včetně revoluce v roce 1917, která poznamenala konec carského režimu. Po revoluci zůstal v Rusku do roku 1922, kdy opustil zemi a usadil se ve Finsku.

Ilja Repin zemřel 29. září 1930 ve městě Kuokkala ve Finsku, ale jeho umělecký odkaz přetrvává. Jeho díla jsou součástí významných galerií a sbírek po celém světě, a jeho přínos ruskému umění je nezpochybnitelný.