olej, překližka I 30 x 23,5 cm I signováno vlevo dole I rámováno, sklo I přípis autora na zadní straně.

Předložené dílo Vysoká škola je reprezentativní ukázkou malířské tvorby Františka Tichého, jednoho z nejvýraznějších představitelů českého moderního umění první poloviny 20. století.

Tichý, známý svým specifickým výtvarným jazykem, charakteristickým stylizací figury, smyslem pro grotesku a symboliku, zde uplatňuje svoji typickou malířskou zkratku a vytříbený cit pro kompozici. Obraz se vyznačuje tlumenou, ale výrazově bohatou barevností a komorním formátem, který umocňuje jeho intimní charakter. Název Vysoká škola lze chápat v několika rovinách – nejen jako konkrétní odkaz, ale i jako metaforu osobního či společenského zrání, v duchu autorovy poetiky, často oscilující mezi ironií a vážným sdělením.

Význam díla podtrhuje vlastnoruční přípis Františka Tichého na zadní straně, který zvyšuje jeho autenticitu a sběratelskou hodnotu.

František Tichý se narodil 24. března 1896 v Praze. Jeho rodiče se jmenovali Alžběta a Alois Tichý. Otec pracoval jako bednář u Antona Rudolfa Rosenberga, obchodníka se starožitnostmi na Smíchově. Matka pocházela z rodiny Františka Kratochvíla, obuvnického mistra z Chval. Spolu s rodiči, starším bratrem Václavem a nevidomou sestrou Antonií žili na Smíchově.

František se vyučil litografem ve firmě A. L. Koppe na Smíchově a současně navštěvoval večerní kurzy kreslení, které vedl Alexander Jakesch. V roce 1917 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u profesorů Josefa Loukoty, Vratislava Nechleby, Jakuba Obrovského a Karla Krattnera. Avšak akademii opustil v roce 1923, těsně před jejím dokončením.

Po opuštění akademie pracoval v pražských kabaretech, kde vytvářel poutače a plakáty. Také působil jako knižní grafik a výtvarný redaktor v nakladatelství Melantrich. Zároveň se věnoval scénografii ve Švandově divadle na Smíchově.

V roce 1929 dostal nabídku stát se vedoucím litografické dílny v São Paulu, Brazílie, ale z finančních a politických důvodů tuto nabídku nepřijal. Zůstal v Paříži s Marií Hráskou, později svou manželkou. Zde se jeho umělecké dovednosti rozvinuly. V roce 1935 se vrátil do Prahy a věnoval se převážně malířství. Mezi lety 1945 a 1951 působil jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde učil malbu a grafiku.

František Tichý byl výtvarníkem, který se inspiroval svými zkušenostmi v cirkuse a atmosférou manéže. Tuto inspiraci promítl do svých děl, která zahrnovala motivy balance a artistických výkonů. Jeho malby a grafiky zachycovaly také dění na ulicích měst, kavárny a periferie. Vytvářel imaginativní portréty, zátiší a věnoval se ilustraci, kresbě a typografii. Měl vliv na avantgardní umění 30. let 20. století.

František Tichý byl členem různých uměleckých spolků, včetně Devětsilu, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Umělecké besedy, Spolku výtvarných umělců Mánes a České akademie věd a umění.

Zemřel 7. října 1961 v Praze, kde zanechal významné dílo, které je dnes součástí sbírek několika prestižních galerií v České republice a na Slovensku.