Akvarel na papíře I Rozměry: 42 x 31 cm I rám, pasparta, sklo. Konzultováno a posouzeno: PhDr. Šárka Leubnerová.

ODHADNÍ CENA: 50.000 - 60.000 Kč

Tento mistrovsky zpracovaný akvarel zachycuje klidnou scenérii benátské ulice s pohledem na baziliku San Giorgio Maggiore — jeden z ikonických motivů historických Benátek. Dílo nese všechny charakteristické znaky tvorby Antonie Brandeisové, české malířky působící především v Itálii, která si získala uznání nejen svým uměleckým umem, ale také tím, že se stala jednou z prvních žen přijatých ke studiu na benátské Akademii výtvarných umění.

Akvarel vyniká precizním detailem, vyváženou kompozicí a jemnou světelnou atmosférou, která je výsledkem autorčiny hluboké znalosti techniky i prostředí. Výjimečný je i samotný formát díla, jenž přesahuje obvyklé rozměry malířčiných pohlednicových kompozic a podtrhuje slavnostnější, galerijní charakter této práce.

Ve výborném stavu, odborně adjustováno pod sklem. Dílo bylo odborně posouzeno PhDr. Šárkou Leubnerovou, přední znalkyní českého umění 19. století.

Antonie (Antonietta) Brandeisová, narozena 13. ledna 1849 v Miskovicích u Kutné Hory, byla významnou českou malířkou, známou svými abstraktními díly. Její umělecká kariéra a život byly poznamenány studiem a prací v Benátkách, kde se stala první ženou, jež studovala na tamní Akademii krásných umění.

Antonietta Brandeisová začala studovat v Uměleckém ateliéru malíře historických obrazů Karla Javůrka v Praze. Po smrti otce se její matka provdala za benátčana Giovanniho Nobile Scaramellu, což vedlo k přestěhování rodiny do Benátek. Zde pokračovala ve studiu na Akademii krásných umění, kde měla vynikající učitele, včetně Michelangela Grigolettiho, Napoleona Naniho, Domenica Bresolina, Pompea Marina Molmentiho a Federica Mojy.

Po ukončení studia žila Antonietta Brandeisová v Benátkách a v roce 1897 se provdala za rytíře Antonia Zamboniho. Její umělecká díla byla vystavována na různých místech, včetně společných výstav Krasoumné jednoty v Praze, mezinárodní výstavy v Melbourne (1880) a v Římě (1906). Po roce 1906 začala svá díla pravidelně posílat do Londýna k prodeji.

Po smrti manžela v roce 1909 žila Antonietta Brandeisová ve Florencii. Její umělecké dědictví bylo odkázáno sirotčinci ve Florencii, a většina jejích obrazů byla prodána na veřejné aukci. Několik obrazů bylo odkázáno Moderní galerii v paláci Pitti. Zemřela v roce 1926 v Benátkách. 

I po roce 2000 patří Antonietta Brandeisová mezi vyhledávané umělce. Její obrazy jsou stále draze draženy na aukcích, což svědčí o trvalém zájmu o její umělecké dědictví.