Předložené plátno je mimořádně vzácnou a sběratelsky vysoce atraktivní ukázkou zlomového období Vladislava Mirvalda, klíčové postavy lounského okruhu a budoucího člena legendární skupiny Křižovatka. Kompozice z klíčového roku 1962 demonstruje autorův suverénní malířský přednes v momentě, kdy se jeho projev posouvá od realistického záznamu k moderní koloristické zkratce a strukturální rytmizaci krajinných plánů. Mirvald zde s nebývalou intenzitou pracuje s prosvětlenou barevnou hmotou a dynamickou režií oblohy, čímž vytváří vizuálně naléhavý celek prostoupený vnitřním řádem českého Poohří. Dílo svou malířskou suverenitou a uvolněným rukopisem potvrzuje autorovo výjimečné postavení mistra, jenž dokázal propojit klasickou krajinářskou tradici s progresivním myšlením poválečné moderny. Garantem autenticity a vysokého sběratelského potenciálu této položky je přiložený písemný posudek dcery autora, což z plátna činí transparentní a špičkovou akviziční příležitost.

Vladislav Mirvald byl významný český výtvarník, pedagog a fotograf, známý jako člen významné skupiny Křižovatka. Jeho tvorba byla klíčovým prvkem českého konstruktivního umění, a stal se osobitým malířem a vynálezcem nových výtvarných postupů, jako jsou kaňkáže a zmrzláže.

Narodil se v Záluží u Mostu, kde začal navštěvovat gymnázium. Po odstěhování do Loun a absolvování lounského gymnázia pracoval během války jako drážní dělník a telegrafista. Studoval na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity, kde získal vzdělání v oboru výtvarná výchova, deskriptivní geometrie a modelování. Po promoci učil na základních školách a na lounském gymnáziu, kde působil většinu své pedagogické kariéry.

Mirvald byl také vášnivým fotografem, sběratelem a restaurátorem. Věnoval se dokumentaci svého okolí, vydal obrazovou knihu o Lounech a okolí a byl autorem sbírek chmelových známek, pohlednic a poštovních kolků. Byl členem SVU Mánes a vystavoval se skupinou Tvrdošíjných.

V umělecké tvorbě Mirvalda můžeme sledovat vývoj od kubistické analýzy a realistické krajinomalby k expresívním vodním krajinám. Jeho kaňkáže, začínající v roce 1961, představovaly výrazné překonání informelu a zdůrazňovaly vztah mezi řádem a náhodou. Tématem jeho díla se stal vztah mezi geometricky vymezenými plochami, konkrétně černými a bílými ploškami. Mirvald experimentoval s kruhovými strukturami, cylindrickými aperspektivami a undulačními válci, což zahrnovalo paralelnost k organické morfologii. Jeho tvorba se stala výzvou pro vnímání plochy jako prostoru a zpochybňovala samotný proces vnímání.

Vladislav Mirvald zemřel v roce 2003 v Lounách, a jeho dílo zůstává významnou součástí českého konstruktivního umění.