Předložené dílo je mimořádně vzácnou a sběratelsky vysoce ceněnou ukázkou vrcholné syntézy pozdní tvorby Josefa Šímy, nejosobitějšího solitéra evropského surrealismu a zakladatele legendární skupiny Le Grand Jeu (Vysoká hra). Kompozice z klíčového roku 1960 demonstruje autorův suverénní malířský přednes, v němž se krajinný motiv definitivně transformuje do čisté metafyzické vize prostoupené vnitřním jasem a kosmickým řádem. Šíma zde s bravurou buduje prostor skrze odhmotněný barevný opar, v němž levitující geometrické tvary a krystalické struktury vytvářejí atmosféricky naléhavý celek na pomezí snu a reality. Tato galerijní práce, vyznačující se mimořádnou duchovní hloubkou a technickou brilancí, představuje špičkovou akviziční příležitost v rámci autorovy nejoceňovanější poválečné periody. Hodnotu položky, která byla v obdobných variantách reprodukována v prestižních mezinárodních katalozích (např. Double variation sur champs de rêve, Paříž 1995).

Josef Šíma, často známý i jako Joseph Sima (19. března 1891, Jaroměř – 24. července 1971, Paříž), byl významným českým malířem evropského moderního malířství. I když v Paříži prožil téměř 50 let, s Českem si udržoval pevný vztah. Byl blízko k surrealismu, ale zaměřoval se více na symbolický rozměr obrazu. Ve svém pozdním období vytvořil světelné abstraktní obrazy, které jsou často srovnávány s díly Marka Rothka.

Narodil se v rodině výtvarníků v Jaroměři. Jeho dědeček byl sochař a kameník, zatímco otec učil kreslení na řemeslnické škole a měl zálibu v národopisu. Po maturitě v roce 1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a později na Akademii výtvarných umění v Praze. Přestože jeho zájem o výtvarné umění byl silný, krátce studoval i pozemní stavitelství na brněnské technice, což bylo inspirováno jeho zájmem o technický pokrok a literaturu Julese Verna.

Jeho vzdělání však bylo přerušeno první světovou válkou. Sloužil v Haliči, kde byl zraněn, a později byl převelen na italskou frontu. Po válce se vrátil do Brna, kde se zapojil do místního kulturního života a spoluzakládal Klub výtvarných umělců Aleš. V Brně se také připojil k umělecké skupině Devětsil.

V roce 1920 Šíma odešel do Francie, kde zpočátku pracoval jako kreslič vitráží. Po krátkém období v Baskicku se přestěhoval do Paříže, kde se setkal s mnoha význačnými osobnostmi uměleckého světa. Oženil se s Louise-Denise Germainovou a začal se věnovat kreslení a malbě. Získal inspiraci od francouzských básníků, s nimiž často spolupracoval na různých projektech.

I když žil ve Francii, Šíma nikdy neztratil kontakt s Českem. Udržoval vztahy s českými umělci a často se účastnil uměleckých výstav v Československu. Během druhé světové války se zapojil do odbojové činnosti ve Francii. Po válce se stal poradcem pro kulturní záležitosti na československém velvyslanectví v Paříži.