The painting House in Brittany (Maison bretonne) is a representative example of the work of the renowned French Expressionist Maurice de Vlaminck, whose paintings are exceptionally rare on the Czech art market. His distinctive expressive style is characterized by dramatic color contrasts and an energetic, free painting technique. In this work, Vlaminck draws on the tradition of Post-Impressionism, particularly the influence of Vincent van Gogh, while developing his own sense of emotional intensity and monumentality. The painting dates from the artist's late period, when he devoted considerable attention to landscapes and rural scenes.

The significance of the work is further enhanced by its extensive exhibition and publication history. The painting was exhibited at Maurice de Vlaminck at the Fukushima Prefectural Museum of Art (November 2 – December 8, 1996), under catalogue number 72, and is reproduced in color on page 105 of the accompanying exhibition catalogue under the title Maison bretonne, dated circa 1945. The lender was identified as a private collection in France. The work subsequently formed part of a traveling exhibition presented at The Shimane Prefectural Museum in Matsue (January 10 – February 9, 1997), Daimaru Museum Umeda in Osaka (March 19–31, 1997), and the Bunkamura Museum of Art in Tokyo (April 12 – May 18, 1997).

The reverse of the painting retains its original labels, inventory stamps, and exhibition stamps. The work was thus exhibited on several occasions at renowned Japanese institutions during the 1990s, with its exhibition history further documented by its reproduction in the accompanying catalogue.

Maurice de Vlaminck (4. dubna 1876 v Paříži – 11. října 1958 v Rueil-la-Gadelière) byl významný francouzský malíř období fauvismu a kubismu. Jeho rozmanitý talent zahrnoval nejen malířství, ale i sochařství a literární tvorbu. Celkem napsal 26 děl, včetně románů, esejí a básní.

Narodil se do rodiny houslisty a klavíristky a dětství prožil v Le Vésinet. První malby začal tvořit kolem roku 1893, ale původně si vydělával na živobytí jako houslista a někdy i jako cyklistický závodník. V roce 1896 se oženil se Suzanne Berly, se kterou měl tři dcery. Vlaminck byl samouk a odmítal kopírovat díla v muzeích, aby si uchoval vlastní inspiraci.

V roce 1900 se seznámil s malířem André Derainem, což byl vztah, který ho provázel celý život. Společně si pronajali ateliér v Chatou poblíž Paříže. Období mezi lety 1900 až 1905 bylo pro Vlamincka finančně náročné, musel živit svou rodinu a často přemaloval starší obrazy, aby mohl použít nová plátna.

V roce 1905 se Vlaminck přestěhoval do Rueil-Malmaison poblíž Paříže a začal se angažovat v uměleckých kruzích. Byl jedním z malířů, kteří se podíleli na skandálu na Podzimním salonu roku 1905, označovaném jako "La cage aux fauves" (Jeskyně zvířat). Tento skandál vytvořil termín "fauvismus". Vlaminckovo umění začalo získávat pozornost uměleckých sběratelů a obchodníků s uměním.

Během první světové války nebyl Maurice de Vlaminck poslán na frontu kvůli svým třem dcerám, ale byl přidělen do továrny. Po válce se rozvedl a znovu se oženil. V roce 1925 se usadil v Rueil-la-Gadelière, kde strávil zbytek svého života. Byl jedním z prvních sběratelů afrického umění, což měl začít kolem roku 1900.

Maurice de Vlaminck zemřel 11. října 1958 v Rueil-la-Gadelière, zanechav po sobě bohaté dědictví ve světě výtvarného umění, sochařství a literatury.