O DÍLE

Tato plastika představuje pozdější bronzový odlitek podle slavné předlohy francouzského avantgardního sochaře, u něhož není v katalogu doložen přesný rok vzniku modelu. Práce spadá do linie autorovy zásadní kubistické plastiky, pro kterou je charakteristické zalamování organických forem do přísných geometrických ploch, syntéza objemů a osobitý dialog s tehdejší malířskou tvorbou Pabla Picassa (zdroj: Národní galerie Praha). Význam umělcova celosvětového sochařského přínosu dokládá fakt, že jeho klíčové kubistické práce jsou zastoupeny v nejvýznamnějších mezinárodních institucích včetně Centre Pompidou v Paříži (zdroj: Centre Pompidou).

PŘÍBĚH

Pařížský rodák Henri Laurens původně pracoval jako dekoratér a kameník, což mu dalo hluboké porozumění pro samotnou hmotu materiálu. Klíčovým zvratem v jeho kariéře se stalo celoživotní přátelství s Georgesem Braquem, pod jehož bezprostředním vlivem začal od roku 1911 převádět principy analytického a syntetického kubismu do trojrozměrných sochařských objektů (zdroj: Centre Pompidou). Tato plastika s názvem Kubistická hlava dívky odkazuje na autorovo nejradikálnější tvůrčí období první světové války, kdy v Laurensově ateliéru vznikaly objekty konstruované z geometrických plánů, které definitivně redefinovaly moderní evropské sochařství dvacátého století (zdroj: Centre Pompidou).

STAV

Jedná se o pozdější novodobý odlitek z bronzu, který je fixován na původním nízkém mramorovém podstavci kruhového tvaru. Hladký povrch objektu vykazuje stabilní, celistvou patinu zlatohnědého tónu bez jakýchkoliv známek oxidace či sekundárních korozních projevů kovu.