O DÍLE

Předložený olej na plátně pochází z meziválečného tvůrčího období dvacátých až třicátých let dvacátého století. Práce spadá do charakteristické linie autorových ceněných pražských motivů a městských zákoutí, pro které je typický uvolněný, lyricky zabarvený rukopis, prosvětlená jarní barevnost a cit pro zachycení prchavé atmosférické nálady městské zeleně. Význam tohoto představitele domácí krajinářské tradice dokládá fakt, che jeho reprezentativní malby a veduty jsou zastoupeny ve veřejných fondech včetně Galerie hlavního města Prahy (zdroj: Galerie hl. m. Prahy).

PŘÍBĚH

Malíř Josef Multrus vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění v ateliérech profesorů Vratislava Nechleby a Jakuba Obrovského (zdroj: Galerie hl. m. Prahy). Celoživotním inspiračním zdrojem se mu stala pražská zákoutí, která neúnavně procházel se skicářem a stojanem, přičemž s oblibou vyhledával právě Petřínské sady a pražskou periferii. Tento vyzrálý plenérový motiv s názvem Jaro na Petříně mistrovsky zachycuje motiv kvetoucího stromu, jehož zářivá běloba kontrastuje s texturou staré zahradní zdi a sytou zelení probouzejícího se trávníku, což zrcadlí autorovo okouzlení jarní obnovou městského prostoru.

STAV

Malířské plátno i samotná barevná vrstva vykazují patinu plně odpovídající stáří celého díla, celkový stav podložky je stabilní a bez viditelných povrchových deformací. Dílo je fixováno na původním dřevěném napínacím rámu a vykazuje dobré materiálové zachování.

Josef Multrus se narodil 12. března 1898 na Královských Vinohradech. Pocházel z chudé rodiny tiskárenského korektora. Začal se učit typografem, ale k umělecké tvorbě ho motivoval učitel a evangelický kazatel Berger. Malbě se začal učit u profesora Jaroslava Bendy na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V roce 1920 byl přijat do 3. ročníku speciální mistrovské školy na Akademii výtvarných umění v Praze, kde ho učil Vratislav Nechleba.

Po obdržení cestovního stipendia Hlávkovy nadace podnikl studijní cesty do Jugoslávie a Itálie, kde hledal inspiraci pro svou tvorbu. Členem Jednoty umělců výtvarných v Praze se stal roku 1924. Během života ho podporovalo přátelství s malířem Jaroslavem Malínským.

Po roce 1953 se jeho zdravotní stav zhoršil a byl odkázán na život v ateliéru. Jeho ateliér se nacházel na Starém Městě vedle Prašné brány. Zemřel 3. ledna 1957 v důsledku otravy oxidem uhelnatým, k níž došlo při poškození komína během návštěvy jeho bratra.