O DÍLE

Tato komorní plastika reprezentuje autorovo vyhledávané poválečné sochařské období, ve kterém se systematicky věnoval tvarové redukci lidské figury. Práce spadá do linie Janečkových ceněných figurálních plastik a aktů, pro které je příznačná syntéza organických forem, plynulé zalamování geometrických plánů a osobité navázání na odkaz meziválečného kubismu. Význam umělcova celkového sochařského a malířského odkazu potvrzuje fakt, že jeho reprezentativní díla jsou zastoupena v nejvýznamnějších veřejných sbírkách včetně Národní galerie Praha.

PŘÍBĚH

Malíř a sochař Ota Janeček byl v roce 1943 na přímé doporučení Václava Špály přijat do prestižního Spolku výtvarných umělců Mánes, což zásadně upevnilo jeho postavení na rodící se poválečné scéně (zdroj: Galerie KODL). Téma kubisticky stylizované ženy pro něj představovalo celoživotní formální výzvu, k níž se v různých materiálových obměnách pravidelně vracel. Tato konkrétní plastika s názvem Kubistická žena je uvedena v autorově oficiálním soupisu děl pod katalogovým číslem 10349, přičemž absolutní autenticitu a sběratelskou hodnotu objektu garantuje přímé písemné potvrzení od umělcova syna, Ing. Tomáše Janečka.

STAV

Plastika je zhotovena z patinovaného bronzu a fixována na původním kamenném podstavci hranolového tvaru. Kovový povrch objektu vykazuje stabilní, celistvou tmavou patinu v celé ploše modelace, která je zcela v pořádku a nevykazuje žádné známky sekundární oxidace či korozních projevů kovu.

Ota Janeček, významný český kreslíř, malíř, grafik, ilustrátor a sochař, se narodil 15. srpna 1919 v Pardubicích. Jeho vzdělání začalo na Českém vysokém učení technickém v Praze v letech 1937-1939, kde studoval kresbu pod vedením O. Blažíčka, C. Boudy a K. Pokorného. Po uzavření vysokých škol nacisty pokračoval ve studiu na pražské Umělecko-průmyslové škole v letech 1941-1942, avšak tato škola mu zůstala nedokončená. Byl členem SVU Mánes a SČUG Hollar.

V počátcích své tvorby byl Ota Janeček ovlivněn expresivitou válečného období a uměním Amedea Modiglianiho. Během let se jeho styl vyvíjel od kubistických vlivů k osobitému poetickému stylu, inspirovanému přírodou a lidovým uměním. Zvláště pozoruhodný byl jeho malířský cyklus "Trávy", ve kterém prezentoval komorní zátiší z přírody. V jeho dílech se objevovala také krajina, květiny, ptáci a další přírodní motivy, které vykazovaly určitou stylovou podobnost s tradičními japonskými obrazy. Vedle malby se věnoval také grafice, zejména technikám jako linoryt, litografie a suchá jehla.

Ota Janeček zemřel 1. července 1996 v Praze. Jeho dílo bylo oceněno mnoha výstavami a oceněními, včetně velké retrospektivní výstavy v Mánesu v roce 1995.