Miroslav Hanák, akademický malíř žijící v Horoměřicích, nedaleko Prahy, nachází inspiraci ve svém klidném prostředí a malebné krajině u řeky Vltavy. Studoval na akademii v sedmdesátých letech a našel inspiraci v osobnostech jako Manet, Courbet, Purkyně a Kremlička. Zvláště ho okouzlila barevnost obrazů španělského malíře Velázqueze, který pro něj reprezentuje zářivou tradici malby.

Hanák se neorientuje ve zběsilé honbě za novinkami, ale soustředí se na dlouhodobou práci s láskou k umění a respektu k tradici. Věří, že malba je poklad, který stojí za to zachovat a předávat dalším generacím. Pro umělce není cesta ke skutečnému uměleckému vyjádření v hledání něčeho nového za každou cenu, ale ve spojení tradice s moderním jazykem.

Jeho přístup zdůrazňuje potřebu uchování uměleckých a řemeslných dovedností, které mohou být ztraceny v moderním světě. Varuje před ztrátou uměleckého dědictví, které nám zanechali předchozí umělci, a zdůrazňuje, že malířství vyžaduje trpělivou a oddanou práci. Hanák věří, že odmítnutí tradice a ztráta uměleckých hodnot může vést k hrubosti a necitlivosti v lidské společnosti. Proto zdůrazňuje důležitost spojení tradice s moderní tvorbou, aby umění mělo smysl i v současném světě.