• Studoval v ateliéru Jiřího Sopka, Michaela Rittsteina a následně absolvoval ateliér malířství I u Roberta Šalandy. Se studiem pokračoval na Hogeschool voor de Kunsten Utrecht v nizozemském Utrechtu.
• V roce 2022 byl vybrán jako jeden z umělců TFC Artist Residency v Miami a v roce 2023 se zúčastnil Gray Nivas Art Residency v New Yorku
• Z významných samostatných výstav zmiňme prezentaci v galeriích Volesky & Gallery nebo Pragovka Gallery v Praze, v OFF/FORMÁT v Brně či v  THINK+feel Contemporary v Miami.
   

Filip Švehla patří ke generaci mladé současné české abstraktní malby. Na pražské Akademii výtvarných umění studoval v několika ateliérech: V ateliéru Jiřího Sopka, Michaela Rittsteina a následně absolvoval ateliér malířství I u Roberta Šalandy. Se studiem dále pokračoval na Hogeschool voor de Kunsten Utrecht v nizozemském Utrechtu a po dokončení podnikl cesty po Španělsku a Indii, které výrazně zformovaly jeho tvorbu. V roce 2017 absolvoval residenci na Summeracademy Venice v Itálii, v roce 2022 byl vybrán jako jeden z umělců TFC Artist Residency v Miami a v roce 2023 se zúčastnil Gray Nivas Art Residency v New Yorku. Mezi lety 2014 až 2021 se stal dvakrát finalistou Kunstpreis der Leinemann-Stiftung, Ceny nadace Josefa Hlávky a 14. ročníku Ceny kritiky za mladou malbu. Z významných samostatných výstav zmiňme prezentaci v galeriích Volesky & Gallery nebo Pragovka Gallery v Praze, v OFF/FORMÁT v Brně či v  THINK+feel Contemporary v Miami.

Aktuální projevy Filipa Švehly jednoznačně odkazují k abstrakci. K této poloze se ale dostal dlouhým procesem přes figurální motivy, kterým se věnoval během studií na AVU. Ty mu stále nedovolovaly zhmotnit představy, které mu v hlavě uvízly během jeho ročního pobytu ve Valencii. „Ve Valencii jsem začal vnímat světlo a zářivější barevnost. Na architektuře jsem pozoroval stavební geometrické konstrukce. To pozorování jsem nejprve převáděl do objektů, následně jsem je přemalovával, ničil a hledal nové tvary,“ Popisuje svůj přístup Filip. 

Ve svých obrazech Švehla pečlivě sleduje vztah barevných polí, které vedle sebe pokládá v čistých geometrických kompozicích nebo je překrývá, vrství a nechává plout jeden přes druhý. Někdy se noří do kompozičně složitých výjevů připomínajících vrstevnaté průhledy ulicemi, jindy zcela záměrně dodržuje linearitu a plochost geometrické linky. Zcela zřejmé jsou jeho časté odkazy k architektuře, které abstrahuje, minimalizuje a skládá do dvojrozměrného prostoru vlastního měřítka. Plátno se pro něj stává jakousi rekonstrukcí prostorových objektů v ploše. „Uvědomil jsem si, že můžu všechno. Nyní se snažím udržet ve stavu veselého experimentování,“ popisuje Filip. Jeho pozitivní naladění vkládá do všech sérií, na kterých souběžně pracuje.