František Xaver Diblík, významný český akademický malíř, grafik a legionář, se narodil 18. října 1887 v Nalžovicích. Jeho umělecká dráha byla poznamenána nejen významným přínosem k českému výtvarnému umění, ale i jeho aktivní účastí v první světové válce a v československých legiích.

František Xaver Diblík zahájil své výtvarné vzdělání na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval ve všeobecné škole u profesora Vlaha Bukovace. Následně se věnoval speciálnímu studiu u profesora Hanuše Schwaigra. V letech 1913-1914 získal stipendium a strávil studijní pobyt v Římě, kde mohl prohlubovat své výtvarné dovednosti.

S rozpukem první světové války se František Xaver Diblík přidal k rakousko-uherské armádě a sloužil u 11. pěšího pluku. Později se zúčastnil bojů na italském frontě, kde byl v srpnu 1917 zajat u italského Medeazza. V roce 1918 se přidal k československým legiím v Itálii, kde dosáhl hodnosti poručíka. Během svého působení v legiích navrhoval prapory a navazoval kontakty s italskou šlechtou.

Po návratu do vlasti se František Xaver Diblík věnoval žánrové malbě, podobiznám a miniaturám. Zemřel 19. ledna 1955 v Praze, zanechávaje za sebou bohaté dědictví, které zahrnuje sochy, malby a další umělecká díla.