Jaro Procházka byl český malíř, narozený 22. dubna 1886 v Praze. Jeho tvorba se zaměřovala především na města a krajiny.

Procházka se narodil na Vyšehradě v rodině rukavičkářského pomocníka Luďka Procházky a Eleonory Zakotzké. Studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u profesora Jakesche v letech 1900–1904. První výstavu v Krasoumné Jednotě měl v roce 1905, kde byly přijaty jeho první grafiky. Poté začal studovat na Akademii výtvarných umění, ale jeho studia přerušila první světová válka, během níž sloužil jako plukovní malíř.

V roce 1911 se oženil s Barborou Jousovou. Jeho tvorbu ovlivnil celoživotní příklon k impresionismu s prvky romantismu. Procházka se specializoval na zpodobnění nálad městských scén a krajin, a jeho obrazy belgických měst, zejména Bruggy, a krajiny z Belgie a Holandska jsou považovány za vrchol jeho tvorby.

Vystavoval svá díla v Čechách i v zahraničí, včetně Paříže, Osla a Kodaně. Byl členem Jednoty umělců výtvarných v Praze a zastával různé funkce, včetně jednatele a výstavního komisaře. Roku 1931 byl za soubor obrazů evropských měst oceněn Výroční cenou Akademie výtvarných umění a věd. Roku 1936 uspořádal velkou výstavu k příležitosti svých padesátin v J. U. V. ve Voršilské ulici v Praze, která obsahovala 160 olejomaleb, studií, kreseb a grafik.

Zemřel 30. září 1949 v Praze.