Jaroslav Rössler byl významným českým fotografem a členem umělecké skupiny Devětsil. Narodil se 25. května 1902 ve Smilově.

Rössler se vyučil v portrétním ateliéru firmy Drtikol a pracoval tam osm let. Poté odešel do Paříže, kde se setkal s Karel Teigem, který mu svěřil fototypografické úkoly pro několik časopisů. Tím získal novou představu o možnostech využití fotografie a postupně se přesunul od tradiční fotografie k fotogramu, fotomontáži, typografické koláži a kresbě.

Během svého půlročního studijního pobytu v Paříži v roce 1925 se Rössler stal fotografem Osvobozeného divadla. Zde pořídil řadu záběrů jevištních inscenací. Po návratu do Paříže v roce 1927 se začal věnovat reklamě a průmyslové fotografii. Spolupracoval s časopisem Pestrý týden, zejména posílal reportáže z Francie.

Jeho zájem o živý pouliční ruch ho v Paříži přivedl k fotografování demonstrací, což mu v roce 1928 přineslo problémy. Byl zatčen, strávil noc ve vězení a nakonec byl nalezen v blázinci ve Štrasburku. Po této události se vrátil do Prahy, kde spolu se svou ženou otevřel fotografický ateliér na Žižkově.

V padesátých letech se Jaroslav Rössler vrátil k fotografickému experimentování. Vytvářel prizmata, experimentoval s různými postupy a barvami. Jeho dílo je považováno za neoddělitelnou součást české moderny. Patří mezi světově proslulé české fotografy spolu s Františkem Drtikolem, Josefem Sudkem a Jaromírem Funkem.

Jaroslav Rössler zanechal výrazný odkaz v oblasti fotografie a jeho díla jsou vyhledávána na prestižních aukcích.

Zemřel 5. ledna 1990 v Praze.