• V roce 2021 spoluzaložila projekt Hlinotéka na Praze 7, který spojuje umělce a umělkyně pracující a experimentující s materiálem.
• Z výstav zmiňme například Hranice nejednoznačnosti v Galerii Meetfactory nebo My Name is Dragon v Galerii NIKA.

Johana Hnízdilová je česká keramička, produktová a grafická designérka. V současnosti je studentkou Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kde studuje v ateliéru Keramiky a porcelánu. Za sebou má ale také studium v ateliéru Grafický design II na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem. Její aktuální práce přesahuje oblast užité keramiky a směřuje k dalším uměleckým disciplínám, jako je graffiti, sochařství, instalace, performance, ilustrace a grafický design. Svých znalostí grafického designu využívá také v důrazu na ornament, práci s linií a barevnými schématy, které jsou pro tvorbu Hnízdilové tak charakteristické.

Pro autorku se stal zásadní její pobyt v Jižní Koreji, kde se mohla oprostit od tlaku na objem produkce, kterou do té doby byla zvyklá plnit a naopak se mohla začít naplno soustředit na vznik nových děl. Výsledkem je úspěšná série váz My Name is Dragon, v níž se Hnízdilová obrací k dávné víře v ochrannou moc umění. Vzniklé nádoby v sobě nesou symboliku a vyobrazení draků, hadů a bazilišků, kteří se objevují napříč kulturami a jejich úkolem je střežit prostor před zlými duchy a démony, případně je svým vzezřením odstrašit. Právě dračí symbolikou se autorka začala zabývat při návštěvách buddhistických chrámů v Jižní Koreji. 

V roce 2021 spoluzaložila projekt Hlinotéka na Praze 7, který spojuje umělce a umělkyně pracující a experimentující s materiálem. Prostor v sobě obsahuje studio pro práci rezidentů, showroom pro prezentaci výrobků a vzdělávací centrum s lekcemi keramických technik. 

“Dalším způsobem jak odradit zlé duchy je matematika. Podle Gombricha totiž démon může získat moc nad věcmi, jejichž počet zná. Počítání, opakující se prvky ve velkém množství a nejasnost počtů také slouží jako ochranný prvek. Můžeme tak vykládat význam průpletů a složitých uzlů ve starověkém ornamentu. Jejich hromadění má za úkol nabít posvátnou nádobu velkou silou, magickou mocí. Démoni totiž podle víry mnoha národů, nesnášejí nic víc, než když je něco zmate. Proto se tedy uzly, bludiště, propletence a další podoby neurčitosti pokládají za dokonalou ochranu proti zlým vlivům, které číhají všude kolem.” 
Ernst Gombrich, Příběh umění