Július "Julo" Nemčík byl slovenský malíř, narodil se 12. listopadu 1909 v Lipníkách-Šarišské Porubě. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění v letech 1936 až 1942 pod vedením profesorů jako Henrich Hönich, Josef Loukota a Jakub Obrovský.

Po druhé světové válce se seznámil se svojí pozdější družkou a malířkou Editou Spannerovou a společně se přestěhovali do Košic. Od roku 1955 pak žil v Bratislavě.

Július Nemčík byl součástí tzv. "generace 1909," což byla generace umělců ovlivněná událostmi druhé světové války a Slovenského národního povstání (SNP). V jeho díle byl patrný vliv jeho generace a jeho obrazy byly často spojeny s těmito událostmi. Jednou z jeho významných sérií obrazů byla ta, věnovaná kapitánu Jánovi Nálepkovi.

Zpočátku se věnoval protiválečným figurálním kompozicím, v nichž byl patrný vliv jeho generace a také jeho generačního kolegy Cypriána Majerníka. Od 60. let se začal zabývat krajinomalbou a využíval kombinované malířské techniky.

Július Nemčík získal řadu ocenění za svou uměleckou činnost, včetně titulu Národní umělec, který obdržel v roce 1973.

Zemřel 7. ledna 1986 v Bratislavě.