Ladislav Záborský se narodil 22. ledna 1921 v Tisovci. Byl slovenským malířem.

Ladislav Záborský studoval na gymnáziu v Banské Bystrici a na katedře kreslení a malby Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě u profesorů Mudrocha, Mallého a Benky. Působil jako profesor kreslení a deskriptivní geometrie na gymnáziu v Martině. V letech 1953-1957 byl odsouzen a vězněn za náboženskou činnost. V letech 1968-1969 byl na studijním pobytu ve Francii. Žil a pracoval v Martině.

Podstatou díla Ladislava Záborského jsou prožitky vnitřního života. Každý Záborského obraz je objevem Boha a dialogem s Věčností. Není náboženským malířem v pravém slova smyslu, ale malířem duchovního světla. Světlo jeho obrazů vyvěrá z nitra. Sám o svých dílech mluví: "Podstatou mého díla je prožitek Boží skutečnosti v srdci." Podle Záborského: "Umění, které hledá pravdu a krásu, je předtuchou věčnosti." Právě absence pravdy v kráse je jedním z nedostatků, které Záborský abstraktnímu umění vyčítá.

Ladislav Záborský se musel dlouhá desetiletí obejít bez oficiálního uznání. V době diktatury komunistické strany prostě nebylo možné, aby jeho dílo bylo oficiálně oceněno. 

Kromě obrazů Ladislav Záborský vytvořil také barevné a leptané vitráže pro 25 kostelů na Slovensku. Je také autorem 21 křížových cest v různých technikách. Je autorem nástěnných maleb v kostelech na Slovensku a v Paříži.

Vystavuje od roku 1943, jeho poslední jubilejní výstava se konala v Martině na podzim roku 1991.

Zemřel 31. prosince 2016 v Martině.