Pavel Hlava, český sklářský výtvarník, se narodil 25. června 1924 v Semilech (Nová Paka). Studoval na sklářské škole v Železném Brodě a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (VŠUP) v Praze u Karla Štipla v roce 1948. Po absolvování školy spolupracoval s Armádním výtvarným studiem a Ústředním výtvarným střediskem pro průmysl skla a keramiky v Praze.

Mezi lety 1959 až 1985 pracoval jako sklářský výtvarník v ÚBOKu (Ústav bytové a oděvní kultury) v Praze. V roce 1967 vyučoval na Royal College of Art v Londýně. Po návratu do republiky se v roce 1972 stal předsedou výtvarné rady v podniku Crystalex v Novém Boru.

Pavel Hlava byl známý jako talentovaný designer a tvůrce ateliérových prací. Využíval různé techniky, včetně sklářské rytiny, kterou použil například na váze oficiálního daru československého státu pro belgického krále v roce 1958. V 50. letech začal pracovat s vrstveným sklem tvarovaným brusem, což ho proslavilo. Spolupracoval s Adolfem Maturou na sérii masivních váz z vrstveného skla tvarovaného brusem. V 60. letech opustil rytinu a začal se věnovat tvarování žhavého skla a práci s barevným sklem.

V letech 1964–1974 objevil techniku barevného skla foukaného do nožové nebo drátěné formy. Hlavova tvorba je reprezentována ve sbírkách několika prestižních institucí včetně Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravské galerie v Brně, The Corning Museum of Glass v Corningu (USA), Museo de Artes Decorativas v Barceloně (Španělsko), Uster Museo v Belfastu (Severní Irsko), Ishikawa Prefektural Art Museum v Kanazawě (Japonsko) a Londýnského V&A Museum.

Zemřel 22. února 2003 v Praze.