Zdenek Hůla, narozený 25. února 1948 v Praze, je významný český malíř, sochař, keramik, kurátor a pedagog.

Zdenek Hůla dokončil středoškolské vzdělání v roce 1966 na Střední výtvarné škole v Českém Brodě. Následně v letech 1966 až 1972 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Karla Součka. Během svého života působil na různých místech a pracovních pozicích, včetně práce jako noční hlídač v Národní galerii v Praze v letech 1974–1975 a 1979–1980, a krátkého období jako glazér v keramické dílně Obnova památek v letech 1975–1976.

Roku 1983 společně se svým bratrem Jiřím Hůlou a Josefem Volvovičem založil významnou soukromou a nezávislou Galerii H na náměstí v Kostelci nad Černými lesy, která se stala významným centrem alternativní výtvarné kultury a archivem českého a slovenského výtvarného umění.

Mezi nejvýznamnější Hůlovy realizace patří socha Pramen před budovou Národního technického muzea v Praze (1974), dřevěný strop zvonice kostela Sv. Jana Křtitele v Kostelci nad Černými lesy (1992) a památník internačního tábora v Letech u Písku na místě táborového pohřebiště (1995).

Zdenek Hůla v současnosti vyučuje kresbu a malbu na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2002 byl habilitován docentem v oboru sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Kromě svého výtvarného působení se Zdenek Hůla proslavil také jako autor knihy "Zlomek dnů", vydané v roce 2020, která obsahuje jeho básnické prvotiny.