Vojtěch Tittelbach, narozený 30. července 1900 v Mutějovicích, byl významný český malíř, grafik a vysokoškolský pedagog. Jeho umělecká dráha a pedagogické působení ovlivnily českou výtvarnou scénu 20. století.

Tittelbach pocházel z Rakovnicka a vyrůstal v rodině učitele Viléma Tittlebacha a jeho manželky Marie Amalie, rozené Záhoříkové. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v letech 1920-1925 absolvoval studium malířství a grafiky pod vedením Maxe Švabinského. Svůj veřejný debut měl v roce 1924, kdy poprvé představil své práce ve studentském časopisu Trn.

Tittelbach byl levicově orientovaný a již v roce 1929 vyjádřil podporu Gottwaldově bolševickému vedení KSČ. Roku 1959 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vedl ateliér pro monumentální malbu až do svého onemocnění v roce 1970.

Jeho raná tvorba byla ovlivněna sociální grafikou a expresionismem, avšak později se dostal pod vliv surrealismu, což se odráželo například v jeho díle "Bludný rytíř". V období 30. let vytvořil významná abstraktní díla, zejména technikou olejomalby. Kromě toho se věnoval grafické úpravě a ilustracím knih, přičemž pro dvě desítky knih vytvořil kresby, koláže a fotomontáže.

Po druhé světové válce se jeho tvorba vyvíjela od expresivního výrazu s náměty z cirkusového prostředí k vlivu socialistického realismu, což se projevilo zejména v portrétní tvorbě, monumentálních dílech (například strop muzea Klementa Gottwalda v Praze) a ilustracích (například pro díla Marie Majerové a Karla Poláčka). V 50. letech navázal na svou předválečnou tvorbu a dosáhl umělecké syntézy v obrazech zachycujících sportovní a každodenní život.

Vojtěch Tittelbach byl členem významných uměleckých společností, jako byly Umělecká beseda, SVU Mánes, Skupina 58 a Svaz československých výtvarných umělců. Jeho umělecké dědictví představuje významný příspěvek k české výtvarné kultuře 20. století.

Zemřel 16. září 1971 v Praze.