František Slabý se narodil 15. dubna 1863 v Sazené. Byl českým akademickým malířem a knižním ilustrátorem, a stal se známým především díky své práci na divadelní oponě pro místní ochotnický divadelní spolek v roce 1908. Slabý byl žákem profesora Maxmiliána Pirnera na pražské Akademii výtvarných umění.

František Slabý studoval malbu u profesora Maxmiliána Pirnera na malířské akademii v Praze a později v Krakově. Přesné období jeho studií není známo, ale pravděpodobně dokončil společně s Vilémem Trskem v roce 1890. Během své kariéry se stal členem Výtvarného odboru Umělecké besedy a významně přispěl k Vánoční výstavě Umělecké besedy v roce 1889. V roce 1891 byl zvolen do výboru Výtvarného odboru a podílel se na vydání členské prémie sbírky básní "Kytice" od K. J. Erbena. Na Zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891 získal ocenění za obrazy "U potoka" a "V máku."

František Slabý byl také zakládajícím členem Jednoty umělců výtvarných v roce 1898 a vystavoval s Krasoumnou jednotou v Rudolfinu. V roce 1892 vydala Zlatá Praha jeho chromotypii s názvem "Čtvero ročních dob."

Jeho obrazy byly pravidelně reprodukovány ve Zlaté Praze, Světozoru, Českém světě a v Besedě lidu. Mezi jeho publikované práce patřily kresby "Útěk do Egypta," "Nová zástěra," "Ve žních" a "Za školou" z roku 1888. V roce 1889 byla publikována jeho kresba "Idyla" a v Světozoru "Fialky," "Neberou" a obraz "Na pastvě."

František Slabý žil v ústraní ve své rodné obci Sazené. Není známo, že by měl soubornou výstavu. V roce 1913 měl v Rudolfinu stálou expozici s třemi obrazy: "Příznivý okamžik" (1897), "Před jarem" (1898) a "Ráno." Tyto obrazy byly vystaveny i v roce 1933 na výstavě zakladatelů Jednoty umělců výtvarných v Praze. Jeho největším dílem byla divadelní opona (170 x 325 cm, datována rokem 1908) pro místní ochotnický divadelní spolek, zobrazující panoráma obce Sazené.

František Slabý zemřel 22. června 1919 v Sazené.