Václav Bartovský se narodil 22. srpna 1903 ve Vršovicích (dnes součást Prahy). Jeho mládí bylo poznamenáno obtížnými životními okolnostmi, ačkoli byl vyloučen z měšťanské školy a dalších škol v Rakousko-uherské monarchii, což mu znemožnilo formální vzdělání, projevoval zájem o umění od útlého věku.

Jeho malířská kariéra začala samostudiem umění a soukromými lekcemi u různých malířů. Postupně si osvojil techniku a lehkost malby, ale jeho vlastní umělecký styl procházel složitým vývojem.

Bartovský vystavil svá krajinářská plátna poprvé na samostatné výstavě v roce 1927, která byla velmi úspěšná a získal si tím pozornost milovníků umění. V průběhu 30. let se stýkal s významnými osobnostmi českého umění, jako byl Jindřich Chalupecký, a blíže se seznámil s moderním uměním, včetně prací Pierre Bonnarda a Henriho Matisse.

Po druhé světové válce vystavoval a publikoval o význačných osobnostech umění. Stal se členem Umělecké besedy a patronem mladých umělců. Jeho kariéra byla však několikrát přerušena osobními tragédiemi a politickými událostmi, zejména komunistickým převratem v roce 1948.

Václav Bartovský zemřel 8. srpna 1961 ve Vůsí, Milevsku.