Max Liebermann (20. července 1847, Berlín – 8. února 1935, Berlín) byl významný německý malíř a grafik. Narodil se do židovské rodiny úspěšného průmyslníka. Studoval právo a filozofii, ale nakonec se věnoval malířství a kresbě. Jeho umělecký vývoj byl ovlivněn naturalismem a realismem.

V roce 1873 odjel do Paříže a později do Barbizonu, kde se inspiroval práci mnoha významných umělců té doby. Liebermann se věnoval zachycování života lidí na venkově, portrétům a dalším žánrům. Během let 1874–1914 pravidelně pobýval v Holandsku, kde vytvořil mnoho děl zachycujících prostý venkovský život.

Založil uměleckou skupinu Die Neue Sezession, která byla důležitým prvkem německého uměleckého života. Během své kariéry se stal představitelem německého impresionismu a jeho díla zahrnovala témata buržoazie, prostého venkovského života a také portréty.

Liebermann byl aktivní také v organizování uměleckých společností a škol. Byl profesorem Královské akademie v Berlíně a prezidentem Pruské umělecké akademie. S nástupem nacistického režimu v Německu se však dostal do konfliktu s novými pravidly a omezeními pro židovské umělce. Nakonec v roce 1933 rezignoval na své pozice.

Max Liebermann zemřel v roce 1935 ve věku 88 let v Berlíně. Jeho dílo je důležitým příkladem německého impresionismu a jeho vliv na uměleckou scénu zůstává významný dodnes.