Nejvíce mě na příběhu Jurije Dmitrijeva upoutal jeho cit a schopnost neúnavně hledat pravdu a také mystický rozměr tohoto procesu. Při čtení mnoha rozhovorů s ním jsem žasla nad jeho maniakální oddaností práci a měla jsem pocit, že mrtvé mu pomohli najít jejich samotní duchové. Docela děsivé spojení mezi Dmitrijevem a světem mrtvých, důsledky tohoto kontaktu a jeho obtížná životní cesta mě inspirovaly k vytvoření mého díla.Dílo je zpracováno dle tradice ikon zobrazujících výjevy ze života svatých: Dmitrijev, člověk komplikované povahy, neustále po něčem pátrá a je v kontaktu s jiným světem (temným i světlým zároveň), prochází svým životem a navrací paměť, vrací jména obětem represí a odvádí neuvěřitelnou práci – připomíná těžkou minulost. Tato nezištná činnost Jurije Dmitrijeva a jeho kolegů, jejich víra v pravdu otevřela mnohá místa masových hrobů a umožňuje nám připomenout si, že teror a vraždy jsou nepřijatelné a že je třeba žít pro lásku, pro pravdu, a ne pro to, abychom konali zlo.

__________________________| English version |__________________________

What captivated me most about Yuri Dmitriev’s story is his sensibility and the ability to tirelessly seek the truth, and also the mystical dimension of the process. When reading multiple interviews with him, I was amazed by his manic dedication to work and I felt that it was the very spirits of the dead who helped him find them. This, quite scary, connection between Dmitriev and the world of the dead, the consequences of such contact, and Dmitriev’s difficult journey of life inspired me to create this work. The work is made following the tradition of icons depicting scenes from the lives of the saints: Dmitriev, – a man of complicated character, constantly seeks something and is in touch with the other world (dark and light at the same time), going through his life and giving back memory, giving names back to the victims of repression and doing an incredible work – reminds us of the difficult past. This selfless activity of Yuri Dmitriev and his colleagues, their trust in the truth, has opened many mass-grave sites and allows us to remember that terror and murders are unacceptable and that we must live for love and truth, and not for being evil.