Antonín Tomalík byl český výtvarník a představitel uměleckého směru Informelu. Narodil se 9. května 1939 v Jablunkově.

Tomalík začal své umělecké vzdělání na Škole uměleckých řemesel v Brně v roce 1954. Během studií měl však problémy s docházkou a byl vyloučen. Následně pracoval v propagačním oddělení Třineckých železáren a pokoušel se dostat na Akademii výtvarných umění (AMU) v Praze, ale nebyl přijat. Teprve v roce 1960 byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (VŠUP) v Praze, kde studoval v ateliéru Aloise Fišárka. Avšak i zde byl vyloučen v roce 1962.

Po odchodu ze školy pracoval krátce v Teplicích jako propagační grafik a stal se členem Svazu československých výtvarných umělců. Žil v různých provizoriích a u přátel, až si v roce 1964 pronajal svůj vlastní ateliér v Praze 5 - Radlicích.

Tomalíkova tvorba prošla významnými změnami. Na začátku své kariéry byl ovlivněn expresionismem a figurativními prvky v dílech Bohumila Kubišty a Georgese Rouaulta. Později se začal věnovat abstraktní malbě, která byla ovlivněna osobnostmi jako Vladimír Boudník, Mikuláš Medek, Josef Istler a Jan Koblasa.

Během svého působení na VŠUP začal do svých obrazů zasahovat mechanicky a přidával různé materiály, jako například asfalt. Tato díla vystavil na výstavě Konfrontace II.

Antonín Tomalík zemřel tragicky v Praze v roce 1968 poté, co se udusil zvratky po alkoholickém večírku. Jeho krátký život a tvorba však zanechaly v českém umění významnou stopu a jsou považovány za důležitou součást českého Informelu.