• V roce 2011 byl oceněn druhým místem v Ceně NG 333 udílené Národní galerií v Praze
• Jeho díla jsou zastoupena v Národní Galerii a Galerii Hlavního města Prahy, v Galerii Klatovy/Klenová či v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě
• Z nedávných výstavních počinů zmiňme samostatné výstavy v Galerii Václava Špály, v Trafo Gallery či v galerii DSC v Praze

Jakub Janovský patří k umělcům, kteří si na české scéně dlouhodobě budují silné postavení. V letech 2004 až 2010 studoval v Ateliéru kresby pod vedením Jitky Svobodové na pražské AVU. Po ukončení studia se zúčastnil rezidenčního pobytu v Oberpfälzer Künstlerhaus v Německu a taktéž mnoha uměleckých sympozií v Čechách, na Slovensku a ve Francii. V roce 2011 byl za svoji tvorbu oceněn druhým místem v Ceně NG 333 udílené Národní galerií v Praze a v roce 2024 získal Cenu Art Grand Slam za nejlepší umělecko-sportovní počin roku 2023. V rámci veřejných sbírek jsou jeho díla zastoupena v Národní Galerii a Galerii Hlavního města Prahy, dále pak například Galerii Klatovy/Klenová či v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. V soukromých sbírkách jeho jméno pak najdete u mnoha českých i zahraničních sběratelů. Z aktuálních a nedávných výstavních počinů zmiňme samostatné výstavy v Galerii Václava Špály, v Trafo Gallery či v galerii DSC v Praze, ze společných výstav projekty v EMMA Kreativzentrum Pforzheim v Německu, v budově Evropského parlamentu v Belgii nebo ve Ferenczy Múseumi Centrum v Maďarsku.

Formálně se Jakub pohybuje napříč mediálním spektrem a přepíná mezi různými formáty i technikami. „Nechci se omezovat pouze na malbu, baví mě různé formy. Ta různorodost je inspirativní všechno dohromady tvoří zajímavou skládačku,“ Vysvětluje.

Díla Jakuba Janovského odkrývají nejen jeho vztah k vlastní osobní historii, ale i k obecným otázkám fungování jednotlivce v rychle se proměňující společnosti. Ačkoli všudypřítomné náznaky dětských her v principu odkazují k lehkosti a hravosti, nesou v sobě cosi temného a krutého. Věčně skryté nebo odvrácené tváře, prázdné židle, opuštěný roztočený kolotoč nebo slepá bába s papírovou krabicí na hlavě. Obrazy Jakuba ukrývají poetiku osamělosti, kterou všichni občas prožíváme i v tom nejpřeplněnějším prostředí.