Jaroslav Serpan, česko-francouzský malíř, básník, spisovatel a matematik, se narodil 4. června 1922 v Karlštejně poblíž Prahy. Jeho původní jméno bylo Jaroslav Sossountzov. Narodil se do lékařské rodiny, která emigrovala z Ruska do Československa. V roce 1924 se přestěhovali z Čech do francouzské kolonie Dahome (dnešní Benin) a později se usadili ve Versailles v roce 1927. Jaroslav Serpan studoval biologii a matematiku na pařížské Sorbonně, kde v roce 1953 získal doktorský titul ze statistické biologie.

V letech 1946 až 1948 byl členem surrealistické skupiny kolem Andrého Bretona. V roce 1947 vystavoval s touto skupinou v Galerii Maeght a podílel se na programové výstavě francouzského poválečného surrealismu. Po roce 1948 se odvrátil od surrealismu a začal se věnovat informelu. Spolupracoval s kritikem umění Michaelem Tapiém, který hrál klíčovou roli ve vývoji jeho kariéry. Jejich spolupráce vedla k mnoha výstavám a projekcím včetně výstavy "Jiné umění" a "Signifiants de l'Informel" v roce 1951.

V roce 1957 se Jaroslav Serpan přestěhoval do Le Pecq. V tomto roce proběhla v Düsseldorfu výstava jeho děl v galerii Smela. Jeho obrazy byly vystaveny v dalších městech, včetně Mnichova, Paříže, Bruselu a New Yorku. V roce 1959 vystavoval v galerii Hella Nebelung v Düsseldorfu a účastnil se "Documenta II" v Kasselu. Jeho práce byla oceněna v roce 1963, kdy získal cenu "Prix Marzotto" a "Couronne d'or" od Mezinárodního centra estetického výzkumu v Turíně.

Jaroslav Serpan se v 70. letech věnoval realizacím pro veřejné prostory a rozvíjel svůj zájem o sochařství. Zemřel během horolezeckého výstupu v Pyrenejích v květnu 1976, ačkoliv byl prohlášen za nezvěstného již 17. května 1976. Jeho tělo bylo nalezeno až v květnu 1981.