Miloš Urbásek se narodil 28. července 1932 v Ostravě-Zábřehu na Moravě, zemřel 14. července 1988 v Drábsku v tehdejším Československu.

Do roku 1956 pracoval jako letecký navigátor.

V letech 1958-1964 studoval na Akademii výtvarných umění v Bratislavě ve studiích P. Matejky a prof. V. Hložníka.

V roce 1960 založil spolu s E. Ovčáčkem skupinu Bratislavské konfrontace (výstavy 1961-1964), která do slovenského umění uvedla nekonvenční techniky ve strukturální malbě a tisku.

Kromě cen v domácím prostředí získal Urbásek v roce 1967 cenu Folkwang-Presse v Essenu v Německu a v roce 1969 cenu Prix d'Achat na Bienále grafiky v Lublani.

V roce 1969 obdržel pozvání od Fordovy nadace na šestiměsíční tvůrčí pobyt v USA, ale československé úřady mu zabránily v jeho přijetí.

Urbásek se jako jeden z prvních umělců na Slovensku zaměřil na geometrickou abstrakci, jejíž studium se stalo dlouhodobým tématem jeho tvorby.

Vyvinul originální techniku vrstvené koláže a vytvářel jedinečné díla pomocí muchláže.

Později se zabýval zvětšeným tiskem serifového písma a jeho fragmenty. Analýza písmene O, redukovaného na kruh a jeho části, byla dokončena v monochromatických a barevných sériích, které umožňovaly libovolnou kombinaci jednotlivých dílů do rytmických dynamických prostorů.

Urbásek využíval své zkušenosti opakovaně k oživení a uměleckému kultivování architektury.

Experimentoval s novými technologiemi - tisk na akrylové sklo a lité asfaltové povrchy (1971, nádvoří Kunsthalle v Norimberku v Německu).

Od roku 1978 zkoumal přítomnost světla v geometricky strukturované a vrstvené barevné hmotě v pastelu, malbě a kresbě.

Účastnil se řady akcí svých kolegů (s A. Mlynárčíkem) i mladší generace umělců.

Od roku 1958 žil a pracoval v Bratislavě, specializoval se na malbu, grafiku, kresbu, ilustrace knih a grafický design, stejně jako na monumentální díla, objekty a multipla.