1929; olej na plátne; 50x60 cm; značené vľavo dole „J. Jambor 1929“

To, že krajinomaľba  bola celoživotnou láskou vynikajúceho maliara Josefa Jambora, odzrkadľuje nielen rozsah jeho krajinárskeho diela, ale i veľký záujem o jeho tvorbu zo strany zberateľov. Jamborove podmanivé krajiny sa na aukčnom trhu objavujú pomerne pravidelne, avšak tie so zimným motívom a zakomponovanou figurálnou štafážou možno jednoznačne označiť za zberateľskú raritu. Takýmto dielom je i predkladaná olejomaľba z roku 1929, zachytávajúca ženu v čerenej šatke, kráčajúcu zasneženou cestičkou lemovanou brezami.

Josef Jambor každodennými prechádzkami zdokonalil svoju schopnosť vystihnúť génia loci krajiny, ktorej harmonickú krásu a typický charakter vo svojich obrazoch mimoriadne citlivo zachytil v jej ročných premenách a atmosférických javoch. Vďaka štúdiu zememeračstva sa u neho prehĺbila znalosť budovania hlbokého krajinného priestoru a širokých panoramatických pohľadov.

S podporou priateľa, sochára Jána Štursu sa Jamborovi napokon splnil sen o štúdiu na pražskej AVU, kde v roku 1914 absolvoval prípravný kurz u prof. J. Loukoty, nasledovalo štúdium figurálneho maliarstva u prof. V. Bukovaca a napokon štúdium zavŕšil na grafickej špeciálke u prof. M. Švabinského. Už počas štúdia sa Jamborovi darilo a veľmi rýchlo sa stal erudovaným maliarom.

Inšpirácie však nehľadal len v rodnej krajine, ale od roku 1919 podnikal cesty po Európe. Navštívil napr. Taliansko, Holandsko, Nemecko, Juhosláviu, ale i Slovensko, kde spolu s Ľ. Csordákom a K. Bauerom vystavoval vo Východoslovenskom múzeu v Košiciach.

Josef Jambor se narodil 29. října 1887 v Pohledci, v rodině kolářského mistra Josefa Jambora. Byl jedním ze dvanácti dětí, z nichž se dospělého věku dožil pouze on z synů a čtyři jeho sestry.

V mládí studoval na novoměstské reálce a následně obory zeměměřičství a kulturní inženýrství na České technice v Brně. Přestože původně měl ambici na Akademii výtvarných umění v Praze, začal studovat až poté, co dokončil studia v Brně. Navštěvoval přípravný kurz u profesora Josefa Loukoty, studoval figurální malířství u profesora Vlaho Bukovace a zakončil svá studia na grafické speciálce profesora Maxe Švabinského.

Jambor cestoval po Evropě a hledal inspiraci v různých zemích, včetně Jugoslávie, Německa, Holandska, Itálie a dalších. Ve svém uměleckém díle byl známý především jako krajinář, často inspirován krajinou kolem své chalupy na Vysočině, což mu vyneslo přezdívku „Malíř Vysočiny“. Kromě krajiny se věnoval i malbě zátiší, zejména hub a loveckých trofejí.

V roce 1928 vystavoval na výstavě Soudobé kultury v Brně a později, v roce 1946, získal moravskou zemskou cenu za výtvarné umění. Jeho přínos v oblasti umění byl také uznán v roce 1962, kdy byl při příležitosti svých 75. narozenin jmenován zasloužilým umělcem.

Josef Jambor zemřel 17. září 1964 v Tišnově, kde je také pohřben. Jeho dílo a odkaz zůstává zachován v Galerii Josefa Jambora v Tišnově.