Signováno tužkou vlevo dole. Jindřich Procházka vyrůstal v Jičíně, kde vystudoval gymnázium. Malbě se věnoval od mladých let. Nejprve se soukromě školil u malíře Ludvíka Vacátka, roku 1908 byl přijat na AVU v Praze do krajinářské speciálky Rudolfa z Ottenfeldu. Roku 1915 studia přerušil, byl povolán na frontu, ovšem ve školním roce 1918/19 byl zpět na Akademii. Na konci letního semestru nepředložil žádné práce k hodnocení a zůstal proto neklasifikován. Na vině byly patrně rodinné problémy; malířův otec zemřel v první polovině roku 1919. Od počátku 20. let 20. století se jeho tvorba vázala k Jičínu a okolí. Velmi si oblíbil techniku akvarelu, kterou během 20. a 30. let dovedl k charakteristickému rukopisu. Během této doby se z něj stal velmi oblíbený jičínský autor, jehož žánrově laděné záběry z jičínských ulic plných života visely takřka ve všech jičínských domácnostech. Ve 30. letech dokonce získal od rady města zakázku na vytvoření panoramatu Jičína. Roku 1938 se Procházka s rodinou přestěhoval do Prahy. Během války vznikla celá řada jeho pragensií. Roku 1957 získal větší zakázku na výmalbu panoramatu Prachovských skal v hotelu Skalní město. V pozdních letech se mimo akvarelu a olejomalby věnoval i grafice (cyklus litografií s výhledy na Prachovské skály, exlibris).