Publikováno: | Jean Bouin Luce & Denise Bazetoux, Maximilien Luce, catalogue raisonné de l´oeuvre peint, Paris, 1986, vol. II, č. 2467, str. 569. Známý francouzský malíř a grafi k. Vyrostl v dělnickém prostředí na Montparnassu. Tvořil zejména v Paříži a v Rolleboise. Byl žákem dřevorytců Theodora Hildebranda a Carola - Durana. Stylisticky ho velmi ovlivnili Camille Pissarro a Georges Seurat. Z pařížské umělecké sféry našel spřízněné duše v Paulu Signacovi a Henri Edmund - Crossovi. Svou kariéru začínal jako krajinář a malíř městských výjevů ze života dělníků, kteří ho od dětství obklopovali. Tvořil ve stylu neoimpresionismu, je velmi známý pointilista. Byl členem „“Groupe de Lagny““, kde působil s Leo Gaussonem, Émile-Gustavem Cavallo-Péduzzim a Lucienem Pissarem. Stejně jako jeho vzor Camille Pissaro byl členem anarchistického hnutí. Svou kariéru začínal jako krajinář a malíř městských výjevů ze života dělníků, kteří ho od dětství obklopovali. Tvořil ve stylu neoimpresionismu, po určité období maloval i v pointilistickém stylu. Zaujal pro svou typickou světelnost a brutální upřímnost. V dlouhém a plodném díle maloval pestrou paletu námětů, nejčastěji se však věnoval krajinám. Jen s několika málo výjimkami Luce vystavoval každý rok na výstavě Les Indépendants a v roce 1926 uspořádal velkou retrospektivní výstavu. Dílo Remorquers sur la Seine nám poodkrývá oblíbené náměty autora. Často svou tvorbu rád zaměřil na obyčejné výjevy, a to většinou ze světa těžké práce dělníků. Tento výjev nám vypodobňuje nejen toliko potřebné plavidlo pro lodní dopravu po řece ale i pradlenu na břehu. Oba zdánlivě rozdílné náměty mají společný základ, a to každodennost bytí jedince. Luce se zde projevuje jako následovník impresionistického hnutí s trochou svého přispění pointilistického gesta. Barevnost, jež ovládá plátno, je až luminiscenční a diváka svádí o jeho pozornost.