#279

Ilja Jefimovič Repin (1844 Čugujev, Charkovská gub. (nyní Ukrajina) - Kuokkala, Finsko (nyní ves Repino, Petrohradská obl. 1930

Ilja Jefimovič Repin (1844 Čugujev, Charkovská gub. (nyní Ukrajina) -  Kuokkala, Finsko (nyní ves Repino, Petrohradská obl. 1930
Ilja Jefimovič Repin (1844 Čugujev, Charkovská gub. (nyní Ukrajina) -  Kuokkala, Finsko (nyní ves Repino, Petrohradská obl. 1930
Ilja Jefimovič Repin (1844 Čugujev, Charkovská gub. (nyní Ukrajina) -  Kuokkala, Finsko (nyní ves Repino, Petrohradská obl. 1930
Ilja Jefimovič Repin (1844 Čugujev, Charkovská gub. (nyní Ukrajina) -  Kuokkala, Finsko (nyní ves Repino, Petrohradská obl. 1930
Ilja Jefimovič Repin (1844 Čugujev, Charkovská gub. (nyní Ukrajina) -  Kuokkala, Finsko (nyní ves Repino, Petrohradská obl. 1930
#279

Ilja Jefimovič Repin (1844 Čugujev, Charkovská gub. (nyní Ukrajina) - Kuokkala, Finsko (nyní ves Repino, Petrohradská obl. 1930

Mimořádná aukce / Kresba
No limits
245 zobrazení
Not sold
19 000 Kč
OriginalArte s.r.o.
OriginalArte s.r.o.
27. 5. 2023 18:00

Basic info

signatura
signováno PD
technika
kresba tužkou na papíře
rozměry
24x17 cm
rám
Řezaný rám Jindřich Eck, pasparta, sklo
zachovalost
stav velmi dobrý
rok
nedatováno
popis
Malíř, kreslíř, akvarelista, litograf, pracoval technikou leptu a pastelu, ilustrátor; autor obrazů na historické a biblické náměty, žánrista, portrétista; pedagog; autor memoaru a článku o umění. Jeden z nejvýznamnějších ruských malířů, představitel realistické školy. Pocházel z rodiny válečného usídlence Jefima Vasiljeviče Repina (1804-1894). Studoval na čugujevské škole válečných topografů (1854–1857), pak u čugujevského ikonopisce a portrétisty I. M. Bunakova (1857–1859) a u malíře L. I. Persanova. Podílel se na vytvoření ikon a nástěnné výzdoby chrámů Voroněžské gubernie. Od roku 1863 bydlel v Petrohradě, studoval na kreslířské škole Společnosti pro podporu umění (dále SPU), v letech 1864–1871 na petrohradské AVU v ateliéru historické malby u F. A. Bruniho, A. T. Markova a P. M. Šamšina. V roce 1865 obdržel malou stříbrnou medaili, v roce 1871 dostal za obraz Vzkříšení Jairovy dcery (Воскрешение дочери Иаира) velkou zlatou medaili, titul malíře a právo na zahraniční studijní cestu na 6 let. V roce 1871 za dílo Burlaci na Volze (Бурлаки на Волге) získal první cenu SPU; v roce 1873 na AVU obdržel medaili M. E.-L. Vigee-Le-Brun „za expresivitu“; v roce 1873 na světové výstavě ve Vídni medaili „za umění“. V letech 1873–1876 cestoval po Rakousku, Itálii (Řím, Neapol, Pompeje) a Francii (Paříž). V létě 1874 maloval společně s V. D. Polenovem, A. P. Bogoljubovem, K. A. Savickým a A. K. Beggrovem v městečku Veules-les-Roses (Normandie). V roce 1876 získal za obraz Sadko (Садко), ovlívněný francouzským uměním, titul akademika AVU. Během života byl mnohokrát v zahraničí: v roce 1883 v Německu, Holandsku, Francii, Španělsku, Itálii; v roce 1887 v Itálii a Německu; v roce 1889 navštívil Paříž, Londýn, Curych, Mnichov; v letech 1893–1894 cestoval po Evropě (Varšava, Krakov, Vídeň, Mnichov, Florencie, Neapol, Palermo, Siena, Paříž). V roce 1892 byl jmenován profesorem, v letech 1894–1907 učil na AVU. V letech 1894–1905 a 1906–1907 učil na Vysokém uměleckém učilišti při AVU, kde byl ve školním roce 1898/1899 rektorem. V roce 1898 v rámci přípravy díla Odejdi, satane (Jdi z cesty, satane, «Иди за мною, Сатанo») navštívil Palestinu, cestou se zastavil v Konstantinopoli. Vyučoval na soukromé výtvarné škole kněžny M. K. Teniševové v Petrohradě a Smolensku (v letech 1895–1898). Od roku 1893 byl činným členem AVU. V roce 1900 pobýval v Paříži (celosvětová výstava), Rakousku, v Praze (v souvislosti s výstavou Sdružení kočovných výstav), v roce 1911 v Římě (celosvětová výstava). V roce 1912 navštívil společně s K. I. Čukovským a I. I. Brodským Helsinky, tuto cestu zopakoval ještě jednou v roce 1922. Od roku 1906 žil na vlastní usedlosti Penaty v Kuokkale. Byl členem mnoha uměleckých spolků. V letech 1878–1890 a 1897–1918 byl členem Sdružení kočovných výstav. Od 1879 byl členem a od 1896 čestným členem Moskevské společnosti příznivců umění, organizátorem Společnosti krásných umění V. V. Vereščagina v Nikolajevě, čestným předsedou Svazu činitelů plastických umění atd. Od roku 1902 byl čestným členem České akademie věd a umění, od roku 1907 dopisujícím členem Srbské akademie věd a umění. Byl též členem AVU ve Stokholmu, Paříži, Miláně, členem rakouského uměleckého spolku Secession atd. V roce 1901 obdržel od francouzské vlády Řád čestné legie, v roce 1919 od finské vlády Řád bílé růže. Je autorem podrobné knihy vzpomínek (Далекое близкое, Daleké blízké), dopisů o umění (Письма об искусстве, Repin. Dopisy) a také řady článku v periodikách.
další info
Certifikát autenticity OriginalArte

About

Portrét umělcova otce. Kresba dokumentuje mistrovskou techniku autora a současně jeho hluboký ponor do osobnosti otce; malíř tu po svém vzdává otci čest, jakoby tušil, že už nezbývá mnoho času, že se blíží chvíle loučení...

Author

Ilja Jefimovič Repin, narozen 5. srpna 1844, byl významný ruský malíř a sochař, známý svým realistickým uměleckým stylem. Narodil se v malém městě Čugujev v Rusku (dnes Ukrajina) a v průběhu své dlouhé kariéry se stal jedním z nejuznávanějších umělců své doby.

Repin začal svou uměleckou kariéru na vojenské škole, ale brzy přešel k výtvarnému umění a studoval na Carské akademii umění v Petrohradě. Jeho raná díla byla ovlivněna realismem, a postupně začal získávat uznání a popularitu. Později cestoval do zahraničí, což ovlivnilo jeho umělecký styl, a vrátil se s novým pohledem na svou tvorbu.

Jedním z jeho nejslavnějších a nejkontroverznějších děl je obraz "Ivan Hrozný a jeho syn Ivan" z roku 1885, který zobrazuje carova syna po smrtelném zranění způsobeném carovou vlastní rukou. Repin byl také známý svými portréty významných osobností své doby, jako byl spisovatel Lev Tolstoj, skladatel Modest Petrovič Musorgskij a další.

Jeho umělecká kariéra pokračovala i přes spory s autoritami a názorové odlišnosti s uměleckými skupinami. Repin byl svědkem dramatických historických událostí, včetně revoluce v roce 1917, která poznamenala konec carského režimu. Po revoluci zůstal v Rusku do roku 1922, kdy opustil zemi a usadil se ve Finsku.

Ilja Repin zemřel 29. září 1930 ve městě Kuokkala ve Finsku, ale jeho umělecký odkaz přetrvává. Jeho díla jsou součástí významných galerií a sbírek po celém světě, a jeho přínos ruskému umění je nezpochybnitelný.

You might also like

Explore more items from this selection, guaranteed to stimulate your senses and spark your imagination.
Show the entire selection