Opatřeno suchou pečetí Aulos.

Tištěno na papíru papíru Excudit Plzeň.

Adriena Šimotová, narozená 6. srpna 1926 v Praze, patří mezi významné postavy českého výtvarného umění 20. století. Tato malířka, grafička a sochařka získala své první vzdělání v oblasti grafiky na soukromé škole v Praze v letech 1940-41 a poté na Střední grafické škole v Praze až do roku 1945. Během tohoto studia byl jejím učitelem Zdeněk Balaš, který ji nejen naučil podstaty práce s barvou, ale také ji intenzivně podporoval v její umělecké dráze.

Po dokončení střední školy pokračovala v letech 1945 až 1950 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde byl jejím mentorem profesor Josef Kaplický. Kaplického považovala za jednoho z nejvíce inspirujících pedagogů, pod jehož vedením se později věnovala postgraduální aspirantuře. Spolu s ním a dalšími kolegy vytvářela reliéf pro Expo 58 v Bruselu.

Osobní život Adrieny Šimotové byl plný radostí i tragédií. V roce 1953 si vzala Jiřího Johna, malíře a grafika, s nímž sdílela mnoho společných uměleckých vizí a zkušeností. Jeho smrt v roce 1972, po dlouhé nemoci, a později smrt jejího syna v roce 1994, hluboce ovlivnily její tvorbu, především v použití barev a symbolice.

Její umělecká cesta byla charakteristická hlubokým zájmem o člověka, o síť jeho vztahů a o symboliku lidského těla. Experimentovala s různými technikami zpracování papíru a textilu a upoutala na sebe pozornost svým specifickým způsobem mačkání, prořezávání a vrstvení papíru. V jejích dílech často najdeme otisky dlaní, chodidel nebo celého těla.

Adriena Šimotová se stala známou nejen v Česku, ale její díla jsou zastoupena ve sbírkách po celém světě, například v Tokiu, Washingtonu, Paříži či Stockholmu. Kromě členství ve skupině UB 12 byla členkou také umělecké skupiny G7.

Navzdory všem životním těžkostem a výzvám se vždy snažila přinášet do světa umění nové techniky a postupy, čímž obohacovala českou výtvarnou scénu. Sama o sobě říkala, že bolest a utrpení ji posilovaly a otevíraly nové obzory v jejím umění. Její první autorská výstava proběhla v roce 1965 v Galerii Československého spisovatele v Praze, a od té doby byla její práce prezentována na mnoha dalších výstavách doma i v zahraničí. Adriena Šimotová zemřela 19. května 2014 v Praze, ale její odkaz zůstává nesmazatelnou součástí českého výtvarného umění.