Karel Hofman byl český akademický malíř, narodil se 14. září 1906 v Jablůnce.

Po vyučení se malířem porcelánu v Jablůnce pracoval v dílnách bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm. Poté, v letech 1927 až 1933, studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru krajináře Otakara Nejedlého. Další studium absolvoval v letech 1933–1935 na Škole krásných umění v Římě.

Později působil jako pedagog v Baťově škole umění ve Zlíně a po válce na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Od roku 1959 se věnoval převážně vlastní malířské tvorbě, zaměřoval se na krajinomalbu, portrétní a ojediněle grafickou tvorbu. Vytvořil také několik monumentálních fresek. Měl bohaté kontakty s italským uměleckým prostředím a uskutečnil mnoho výstav v Československu i v zahraničí.

Roku 1976 byl jmenován zasloužilým umělcem, v roce 1985 národním umělcem a v roce 1986 obdržel Řád práce. Žil trvale na Soláni ve Velkých Karlovicích a zemřel ve Valašském Meziříčí. S manželkou Drahomírou měl dvě dcery, Marcelu Vajceovou-Hofmanovou a Drahomíru Hofmanovou. Jeho život a dílo jsou zachyceny v monografii "Krajiny života Karla Hofmana" od Dalibora Maliny z roku 2008.

Zemřel 27. listopadu 1998 ve Valašském Meziříčí.