#19

Mančuška Ján 1972–2011 - Bez názvu, 1998 olej, plátno, 90 x 110 cm

Mančuška Ján 1972–2011 - Bez názvu, 1998
olej, plátno, 90 x 110 cm
Mančuška Ján 1972–2011 - Bez názvu, 1998
olej, plátno, 90 x 110 cm
Mančuška Ján 1972–2011 - Bez názvu, 1998
olej, plátno, 90 x 110 cm
#19

Mančuška Ján 1972–2011 - Bez názvu, 1998 olej, plátno, 90 x 110 cm

Sold for
260 000 Kč
Aukční dům Sýpka
Aukční dům Sýpka
Starting price: 260 000 Kč
6. 11. 2022 13:30

Basic info

další informace
The offered painting by Ján Mančuška from 1998 belongs to the early period of the artist's work from the end of his university studies, when he worked together with Josef Bolf, Tomáš Vaňek and Jan Šerých as a member of the group Bezhlavý jezdec (Headless Horseman, 1996-2002). The authors were not united by a single artistic programme, but rather by a common intention to define themselves against the previous tendencies of the 1980s and 1990s. In their work they dealt with and related to specific stories and events growing out of the local context. They responded ironically to the tradition of domestic DIYs and commented on local realities. At the beginning of the new millennium, they established themselves as prominent artists on the Czech art scene, even though they were already moving in a different direction in their future work. Ján Mančuška created a series of paintings in this short period, reminiscent of the training of Vladimír Kokolia, but in which he found his own distinctive expression. The paintings and drawings, which are now among the lesser-known works of Mančuška's oeuvre, are characterised by an intense and concentrated exploration of the painting medium and its expressive possibilities. The abstracted paintings, usually consisting of bold splashes of colour, range from subtle delicate drawing to expressive, relaxed painterly gestures. Although at first glance they appear abstract, they are usually based on a specific motif whose outlines and shapes are only hinted at in the painting. In the painting Untitled (1998), a series of concentric circles and shapes of colour shine against a black background, resembling an orphic composition of abstract signs referring to the space of the universe. The main focus here, however, is a set of shapes, organically shaped and interconnected, resembling cells or bodily organs, including the embryo of a human foetus. It may thus be a birth hidden in the depths of the body, paralleling the birth of the world as a whole. The extraordinary painterly and colourful qualities of Mančuška's paintings did not refer only to themselves; through them the artist was probably looking for ways to express his intention, exploring their possibilities of communication. In the following period, Mančuška focused on conceptual expressions, installations and working with language, and established himself as one of the key figures on the Czech and international art scene. Ján Mančuška (1972-2011) graduated in 1998 from the Academy of Fine Arts in Prague in the studio of Jitka Svobodová, Vladimír Kokolia and Vladimír Skrepl. In 2004, he received the Jindřich Chalupecký Prize, and during his lifetime he received international recognition and exhibited in prestigious international galleries and shows, such as Kunsthalle Basel, Franfurkter Kunstverein, Meyer Riegger, Andrew Kreps, Art Museum in Tel Aviv and others. In 2005 he represented the Czech pavilion at the Venice Biennale. In 2009, Mančuška was represented by his installation at the Museum of Modern Art (MoMA) in New York in a unique exhibition of post-war and contemporary drawings from the Judith Rothschild Foundation's collection. He was briefly involved in painting, but soon moved from painting to objects and installations in which he developed a post-conceptual approach to working with language, particularly the collision between language and story/narrative. For his work he used the most ordinary everyday objects, reflecting social reality. Other works dealt with language, its meaning and significance, confronting the viewer with the overlapping contexts, situations and social space in which the works are exhibited. In recent years he has also concentrated on the medium of film. Ján Mančuška died prematurely in 2011.

About

olej, plátno, rám, 90 × 110 cm, odborně restaurováno Nabízený obraz Jána Mančušky z roku 1998 patří do raného období autorovy tvorby z konce vysokoškolských studií, kdy působil společně s Josefem Bolfem, Tomášem Vaňkem a Janem Šerých jako člen skupiny Bezhlavý jezdec (1996–2002). Autory nespojoval jednotný umělecký program, ale spíše společný záměr vymezit se vůči předchozím tendencím osmdesátých a devadesátých let. Ve své práci se zabývali a vztahovali ke konkrétním příběhům a událostem vyrůstajícím z lokálního kontextu. Ironicky reagovali na tradici domácího kutilství a komentovali místní realitu. Na počátku nového tisíciletí se prosadili jako výrazní umělci české umělecké scény, přestože v další tvorbě už směřovali jiným směrem. Ján Mančuška vytvořil v tomto krátkém období sérii maleb, upomínající na školení Vladimíra Kokolii, v nichž ale nalezl vlastní osobitý výraz. Obrazy a kresby, které dnes patří k méně známým dílům Mančuškovy tvorby, se vyznačují intenzivním a soustředěným ohledáváním malířského média a jeho výrazových možností. Abstrahované malby, tvořené zpravidla výraznými barevnými skvrnami, se pohybují v rozpětí od subtilní jemné kresby až po expresivní uvolněná malířská gesta. Přestože na první pohled působí abstraktně, vychází zpravidla z konkrétního motivu, jehož obrysy a tvary jsou v malbě jen naznačené. V malbě Bez názvu (1998) září na černém pozadí řada soustředných barevných kruhů a útvarů, připomínajících orfickou skladbu abstraktních znaků, odkazujících k prostoru vesmíru. Hlavní pozornost zde ale poutá soustava tvarů, organicky tvarovaných a vzájemně propojených, připomínajících buňky nebo tělesné orgány, včetně zárodku lidského plodu. Může se tak jednat o zrození ukryté v hloubi těla, které je paralelou zrození světa jako celku. Mimořádné malířské a barevné kvality Mančuškových obrazů neodkazovaly pouze samy k sobě, jejich prostřednictvím autor pravděpodobně hledal způsoby pro vyjádření svého záměru, zkoumal jejich možnosti komunikace. V následujícím období se Mančuška zaměřil na konceptuální projevy, instalace a práci s jazykem a prosadil se na české a mezinárodní umělecké scéně jako jedna z jejích klíčových osobností. Ján Mančuška (1972–2011) absolvoval v roce 1998 Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Jitky Svobodové, Vladimíra Kokolii a Vladimíra Skrepla. V roce 2004 získal cenu Jindřicha Chalupeckého, během života získal mezinárodní uznání a vystavoval v prestižních zahraničních galeriích a přehlídkách, např. v Kunsthalle Basel, Franfurkter Kunstverein, Meyer Riegger, Andrew Kreps, Art Museum v Tel Avivu a dalších. V roce 2005 zastupoval český pavilon na Bienále v Benátkách. V roce 2009 byl Mančuška zastoupen svou instalací v newyorském Muzeu moderního umění (MoMA) na unikátní výstavě poválečné a soudobé kresby ze sbírek nadace Judith Rothschildové. Krátce se zabýval malbou, ale záhy přešel od obrazu k objektům a instalacím, v nichž rozvíjel postkonceptuální přístup k práci s jazykem, zejména kolizi mezi jazykem a příběhem/vyprávěním. Pro svou práci používal nejobyčejnější předměty každodenní potřeby, reflektující sociální realitu. Jiné práce se věnovaly jazyku, jeho významu a smyslu, konfrontující diváka s překrýváním kontextů, situací a společenského prostoru, v němž jsou díla vystavena. V posledních letech se také soustředěně zabýval filmovým médiem. Ján Mančuška předčasně zemřel v roce 2011.

Author

Ján Mančuška se narodil 7. dubna 1972 v Bratislavě a v Čechách žil od roku 1978. Studoval v letech 1991–1998 na Akademii výtvarných umění v Praze v kreslířském ateliéru Jitky Svobodové, grafickém ateliéru Vladimíra Kokolii a malířském ateliéru Vladimíra Skrepla. Spolupracoval s uměleckým seskupením BJ (Bezhlavý Jezdec), kde působil s Josefem Bolfem, Tomášem Vaňkem a Janem Šerých. V roce 2004 získal prestižní Cenu Jindřicha Chalupeckého pro mladé umělce do 35 let. Patřil k českým umělcům s častými výstavami v zahraničí a měl významné úspěchy, včetně samostatné výstavy v newyorské Andrew Kreps Gallery.

Jeho instalace s názvem "Konference" byla zařazena do sbírek Muzea moderního umění v New Yorku. V roce 2005 spolupracoval s umělci Stanem Filkem a Borisem Ondreičkou a kurátorem Markem Pokorným na expozici Československého pavilonu na Benátském bienále. Ján Mančuška se také věnoval divadelní tvorbě, a jeho inscenace s názvem "Hra pozpátku" měla premiéru v Královském dánském divadle v roce 2010.

Ján Mančuška zemřel ve věku třicetidevíti let v důsledku dlouhodobé poruchy krvetvorby.

You might also like

Explore more items from this selection, guaranteed to stimulate your senses and spark your imagination.
Show the entire selection