Lukáš Havrda, narozený 20. září 1987 v Semilech, je český malíř a grafik, jehož tvorba pevně souvisí s místem jeho původu. I přesto, že v současné době žije a tvoří v Praze, je jeho kořeny třeba hledat v Pojizeří. Tato geografická spojitost může divákům poskytnout lepší porozumění inspiračních zdrojů a momentů v jeho umělecké tvorbě. Výrazným tématem Havrdovy malby jsou stavby architektonického brutalismu, které v 70. a 80. letech navrhovali architekti z libereckého studia SIAL. Jeho pozitivní vztah k brutalistické architektuře patří k charakteristickým rysům jeho tvorby.

Lukáš Havrda však není omezen pouze na normalizační architekturu; vyhledává obecně místa, která vyvolávají diskuse, ať už z hlediska architektury, veřejného prostoru nebo historie. Na jeho obrazech se objevují dnes již téměř zapomenuté objekty jako němí svědci doby svého vzniku, ale zároveň jsou součástí časově nesouměrných, faktograficky nereálných kompozic.

Architektura však není jediným výhradním tématem Havrdovy tvorby. Jako malíř čerpá především z vlastních prožitků, dojmů, vzpomínek a představ, s inspirací nalezenou také v popkultuře. Jeho tvorba zahrnuje i sérii intimních ženských aktů a krajinomaleb.

Lukáš Havrda má zastoupení v tuzemských i zahraničních soukromých sbírkách, což svědčí o jeho uznání a významu v uměleckém světě.