About
kniha | zásadní dílo pro rozvoj a prezentaci české poválečné avantgardy, první publikace některých členů Devětsilu, Tendenční čtrnáctidenník. Nové umění - Příroda - Technická doba - Socialismus - Svoboda. č. 1 - 24., Fr. Borový, Praha 1918 - 1919, 332 s., dobová poloplátěná převazba, zažloutlé listy, při okrajích odřené desky, dobrý stav číslo 1: titulní list V. Špála: Žena; J. Čapek: Hlava ženy (lino), J. Čapek: Stromy, Vl. Hofman: Plačící žena (lino), V. Špála: Dívka číslo 2: J. Čapek: Španělka z Folies Bergéres, Černoška z Paříže, Posada, Krajina, V. Špála: Pradlena (lino) číslo 3: J. Zrzavý: Akrobaté, Vl. Hofman: Dívka, R. Kremlička: Dívka, Umění primitivní: Orel z indiánské nádoby ze severo-západního pobřeží Floridy, Keramika z pohřebiště tršického na Moravě číslo 4: V. Špála: Krajina (lino), J. Čapek, Holubi na strništi, Holubi, J. Zrzavý: Vdova (lino) číslo 5: V. Špála: Autoportrét (lino), Kresba s autoportrétem, U okna, Na snopech, Dívka u okna, Děvče v krajině, Země, Ležící žena (lino), Ženy v koupeli, V slunný den (lino) číslo 6: V. Hofman: Hlava (lino), K. Teige: Bělice, Z Táborska, O. Marvánek: Kresba, K. Teige: Lodice číslo 7: titulní kresba dle soudobé litografie, dvě soudobé karikatury, reprodukce oznámení Havlíčkových Národních novin číslo 8: V. Homan: Okno, Pomník, Pomník s urnou, Žena (vše lino) číslo 9 a 10: V. Hofman: Autoportrét, Pomníky s urnou, Muž (vše lino) číslo 11 a 12: J. Čapek: Španělka z Folies Bergéres, B. Kubišta: U moře (lino), V. Hofman: Portrét S.K. Neumanna (lino), J. Konůpek: Kristus kráčí po vlnách, K. Teige: Kresba číslo 13 a 14: J. Čapek: Autoportrét (lino), Děvče z nádraží v Segovii, Dívka z města (lino), Koupání, Dívka za stolem, Dívka z venkova (lino), Toaleta, Ženy (lino), Holka, Matka číslo 15: A. Wachsmann: Dáma v mantile (lino), J. Konůpek: Objetí číslo 16: R. Kremlička: Kresba, J. Zrzavý: Ticho, P. Kotík: Milenci (dřevo) číslo 17: J. Čapek: Dívka (lino), K. Teige: Myslivna (lino) číslo 18: V. Špála: původní linolea dle plastik přírodních národů (7) číslo 19 a 20: V. Špála: Červen (lino), J. Čapek: Ulice, B. Kubišta: Krajina (lino), J. Čape: Toaleta, B. Kubišta: Podobizna muže (lino), J. Čapek: Košile (lino), V. Špála: Tanečnice (lino) číslo 21 a 22: B. Kubišta: Pozůstatky padlého, J. Čapek: Dvanáct obrazů k básni Apollinairově (lino) číslo 23 a 24: V. Hofman: Riegrova mohyla na Kozákově, Kostel, Fasáda budovy, Kolová stavba (vše lino), J. Konůpek: Z cirku |
Author
Josef Čapek, narozený 23. března 1887 v Hronově, byl význačným českým malířem, grafikem, knižním ilustrátorem a spisovatelem první poloviny 20. století. Zemřel v dubnu 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Byl starším bratrem Karla Čapka, významného českého spisovatele.
Po absolvování střední školy v roce 1903 se Josef Čapek rozhodl pracovat jako dělník v úpické továrně F. M. Oberländera. Ovšem jeho vášeň pro umění ho přivedla do Prahy, kde začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole. Zde se také setkal se svou budoucí manželkou Jarmilou Pospíšilovou.
V roce 1910 se vydal s Karlem do Paříže, kde navštěvoval Colarossiho akademii a kde oba bratři společně začali psát první verzi dramatu "Loupežník". Po návratu do Prahy se zapojili do bouřlivých debat mezi umělci. V důsledku toho opustili spolek Mánes a stali se zakládajícími členy nové Skupiny výtvarných umělců.
Josef Čapek byl zpočátku ovlivněn pocézannovskou francouzskou malbou, ale brzy začal experimentovat s kubismem. Jeho díla se vyznačují silným emotivním nábojem a na přelomu války vytvořil několik cyklů symbolizujících válku. Velmi ho inspirovaly dětské motivy a krajinářství. Jako jevištní výtvarník spolupracoval s mnoha významnými divadly, včetně Národního divadla v Praze, Státního divadla v Brně a Městského divadla na Vinohradech.
Tento talentovaný umělec zanechal trvalý otisk v českém umění, a i přes tragický závěr svého života zůstává jeho odkaz nezapomenutelným.
