Fráňa Šrámek, český básník, prozaik, dramatik a buřič, se narodil 19. ledna 1877 v Sobotce. Jeho rodiče byli František Šrámek a Anna Ptáčníková. Rodina se později přestěhovala do Písku, kde Šrámek strávil část svého mládí a který se stal inspirací pro mnohá jeho díla.

Studoval práva, ale již brzy se začal věnovat literatuře. Angažoval se v různých literárních časopisech a projevoval své antimilitaristické postoje. Během první světové války narukoval na frontu, kde zažil hrůzy války, což se promítlo do jeho literární tvorby.

Šrámek byl také aktivní politicky a angažoval se v anarchistickém hnutí. Jeho díla silně reflektovala levicové a pacifistické postoje a měla vliv na mladou generaci mezi světovými válkami. Některé jeho básně se staly symboly revoluce a proletářského hnutí.

Zemřel 1. července 1952 v Praze ve Státním sanatoriu na Smíchově. Je pohřben ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově. Jeho dílo dodnes zůstává důležitou součástí české literární historie, zvláště v kontextu politických a společenských změn své doby.