Bohumil Hrabal, původním jménem Bohumil František Kilian, se narodil 28. března 1914 ve čtvrti Židenice. Byl významným českým prozaikem a patřil mezi nejvýznamnější a nejosobitější spisovatele druhé poloviny 20. století.

I přes to, že začal publikovat až po dosažení 40 let věku, dosáhl výrazné mezinárodní popularity. Po Jaroslavu Haškovi a Karlu Čapkovi byl dokonce třetím nejpřekládanějším českým autorem 20. století, což svědčí o jeho literárním významu.

Na přání svých rodičů vystudoval práva, avšak nikdy nepracoval v této oblasti. Předtím než se začal živit psaním, pracoval v různých profesích, převážně dělnických, a získával inspiraci ze svých zkušeností pro budoucí literární tvorbu.

Jeho literární kariéra byla spojena s několika významnými díly, ačkoliv se proslavil až v pozdějším věku. Jeho častým místem setkávání a inspirace byla hospoda "U Zlatého tygra" v Praze na Starém Městě, kde byl kmenovým členem tzv. "Hrabalovy Sorbonny" společně s Ivo Treterou. Zároveň zastával pozici doživotního prezidenta hospodské přístolní společnosti nazvané Zlatá Praha.

Bohumil Hrabal zemřel 3. února 1997 v Praze, zanechávaje po sobě významné dědictví v podobě jedinečné literatury a nezapomenutelných literárních postav.