Josef Florian se narodil 9. února 1873 ve Staré Říši. Byl moravský katolicky orientovaný myslitel, literát, vydavatel filozofické i umělecké literatury a překladatel z francouzštiny a angličtiny.

Florian pocházel z rodiny venkovského tesaře a maturitu složil na reálce v Telči. Krátce působil na obecní škole v Kostelní Myslové a poté odešel na vysokoškolská studia, nejprve na techniku a následně na filozofickou fakultu. Po studiích se stal středoškolským profesorem přírodopisu v Náchodě, kde ho ovlivnila radikální filozofie francouzského myslitele Léona Bloye. Pod jeho vlivem opustil pedagogickou dráhu a vrátil se do rodné Staré Říše, kde se naplno věnoval vydavatelské činnosti.

V roce 1903 začal Florian vydávat knihy, které považoval za hodnotné a společensky potřebné. Publikoval díla středověkých i novodobých myslitelů, teologickou, nábožensko-esejistickou, filozofickou i vědeckou literaturu, českou i překladovou beletrii. Přeložil více než 60 děl, převážně z francouzštiny, a spolupracoval s překladatelem a editorem A. L. Střížem.

Jeho vydavatelské dílo dosáhlo přes čtyři sta titulů, včetně 140 samostatných knih, 131 sborníků a 27 výborů poezie. Mezi ilustrátory jeho knih patřili významní umělci jako Josef Váchal, Bohuslav Reynek, Josef Čapek a jeho syn Michael Florian. Florianovy knihy byly zařazeny do několika edic, jako Studium, Nova et vetera, Kurs, Nejmenší revue, Archy a Dobré dílo.

Josef Florian zemřel 29. prosince 1941 ve Staré Říši po návratu z nemocnice v Třebíči.