Zdeněk Mézl se narodil 31. října 1934 v Praze. Studoval na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze v letech 1949-1953 u profesora Vodrážky a následně na pražské Akademii výtvarných umění v letech 1953-1956 u profesora Vladimíra Pukla. Studium přerušil na jeden rok kvůli studijnímu pobytu na sofijské Akademii v Bulharsku a po návratu do Prahy dokončil studium u profesora Pukla v roce 1960.

Zdeněk Mézl byl český grafik a ilustrátor, který vytvořil osobitý styl dřevorytu, díky němuž jsou jeho práce jedinečně rozpoznatelné. Dřevorytu dal nový význam, dokonale ovládl materiál a techniku. Jeho grafické listy a ilustrace se vyznačují jasnou a přehlednou siluetou, vyplněnou jemnými detaily, a smyslem pro jednoduché a lapidární vyjádření děje. Měl úsměvný pohled na svět, který byl někdy laskavý, jindy ironický.

Zdeněk Mézl označoval sám sebe za kritického realistu, inspirujícího se díly umělců jako Hieronymus Bosch a Francisco de Goya. Ilustroval více než 100 knih, vytvořil 3 poštovní známky a řadu grafických listů, obrazů a plastik. Během své kariéry vystavoval samostatně nejen v Čechách, ale i v Belgii, Itálii, Holandsku, Německu, Japonsku a v Jihoafrické republice. V roce 2002 byl ve Velké Británii prohlášen za jednoho z nejlepších světových dřevorytců 20. století.

Zdeněk Mézl zemřel ve věku 81 let v jedné z pražských nemocnic dne 23. května 2016. Se svou manželkou Janou Mézlovou měl dcery Magdalenu a Markétu, které se obě věnují umělecké činnosti. Magdalena Mézlová je řezbářka a sochařka, zatímco Markéta Kynclová je sochařka a restaurátorka.