Stanislav Diviš, významný český výtvarník, se narodil 20. listopadu 1953 v Kutné Hoře. Jeho cesta k výtvarnému umění začala pod vlivem díla Františka Kupky, které ho zaujalo a uhranulo. I přes průměrné hodnocení ve výtvarné výchově na základní škole v Telčicích, kde získával trojky, se Diviš rozhodl pro svou vášeň a věnoval se výtvarnému umění.

Po absolvování učňovského vzdělání v oboru elektromontér a maturitě na střední škole v Kutné Hoře prošel v letech 1975 až 1982 různými převážně dělnickými zaměstnáními. Mezitím několikrát neúspěšně usiloval o přijetí na vysokou výtvarnou školu. Konečně v roce 1982 byl přijat ke studiu na Akademii výtvarných umění do oboru restaurování.

V roce 1985 byl nucen ukončit studium na Akademii výtvarných umění s následkem přestupu na VŠUP (Vysoká škola uměleckoprůmyslová) a od roku 1987 pravidelně vystavuje na výstavách současného umění.

V roce 1987 spoluzakládá výtvarnou skupinu Tvrdohlaví a s Jiřím Davidem pořádají první společnou výstavu. Mezi lety 1996 a 1997 pracoval jako asistent Jiřího Davida na pražské AVU (Akademie výtvarných umění) a od roku 2003 vedl malířský ateliér na VŠUP.

Plátna Stanislava Diviše od poloviny osmdesátých let oscilují na hraně abstrakce a často si udržují prvky předmětnosti skrze zástupné znaky. Jeho práce, zejména v partnerství s Jiřím Davidem, se staly symbolem české postmoderny a významně ovlivnily sémiotiku v českém výtvarném prostředí. Jeho obrazy vždy stimulují naši představivost a mají silnou výpovědní hodnotu znaků.

Jeho tvorba je rovněž charakterizována rozsáhlými cykly, které vykazují formální a výrazovou jednotu. Diviš často reinterpretuje svá vlastní díla a pracuje s motivy z předchozích období či cizích předloh. Stanislav Diviš odešel z vedoucího místa malířského ateliéru na VŠUP v roce 2010, ale jeho umělecká pozůstalost pokračuje ve své síle a inspirativnosti.