Arnošt Hrabal, narozen 4. prosince 1886 v Buchlovicích, byl český grafik a kněz. Studoval na teologické fakultě v Olomouci a po vysvěcení na kněze v roce 1910 působil jako kaplan v Německých Libinách. Později se věnoval studiu výtvarného umění, nejprve soukromě u profesora Scheffera ve Vídni a poté na Graphische Versuch und Lehrenanstalt. Studium mu přerušila první světová válka.

Po válce se opět vrátil ke kněžskému povolání, ale od roku 1924 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u J. Obrovského. Během svého života vytvořil řadu dřevorytů, z nichž nejznámější je cyklus "Lesy" (1924–1926), inspirovaný jeho pobytem v Jeseníkách. Jeho dřevoryty zdobily také bibliofilská vydání poezie, jako například díla Bezruče či Nerudy.

Během druhé světové války musel opustit severní Moravu a trvale se usadil v Buchlovicích. Byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM) v Hodoníně a Družiny literární a umělecké v Olomouci, se kterými pravidelně vystavoval.

Arnošt Hrabal byl rovněž aktivní v tvorbě ex libris, novoročenek a dalších grafických prací. Jeho dílo bylo prezentováno na řadě výstav, včetně retrospektivní výstavy v buchlovickém zámku v roce 1996, při příležitosti oslav jeho 110. narozenin.

Zemřel 30. prosince 1969 v Buchlovicích.