Karel Kaplan se narodil 28. srpna 1928 v Horním Jelení. Studoval dálkově na Institutu společenských věd při ÚV KSČ v Praze mezi lety 1957 a 1960. Specializoval se na soudobé dějiny poválečného Československa, zejména na 40., 50. a 60. léta 20. století. Kaplanovy práce jsou ceněny pro jejich využívání obsáhlých pramenů a detailní znalost dobové faktografie.

V roce 1960 se stal pracovníkem aparátu Ústředního výboru KSČ, kde dohlížel na historickou produkci a měl přístup k utajovaným archivním materiálům. V roce 1964 začal pracovat jako samostatný vědecký pracovník v Historickém ústavu ČSAV. Po potlačení pražského jara v roce 1968 byl z KSČ vyloučen a krátce držen ve vazbě.

V roce 1976 emigroval do Spolkové republiky Německo, kde publikoval a působil dalších třináct let. Po roce 1989 se vrátil do Československa a pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Byl jedním z nejpřekládanějších českých historiků a významným popularizátorem soudobých dějin.

Karel Kaplan zemřel 12. března 2023.