Alois Kalvoda se narodil 15. května 1875 ve Šlapanicích. Po předčasné smrti otce a s podporou své matky studoval na gymnáziu v Brně. Ačkoli nedokončil svá gymnaziální studia, byl v roce 1892 přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval pod vedením Julia Mařáka do roku 1899. Krátce sloužil v armádě, konkrétně v osmém pěšímu pluku v Brně a poté v Bosně.

Od roku 1899 se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes a založil svůj první ateliér na Vinohradech. Následně otevřel soukromou malířskou školu, kde vyučoval řadu pozdějších známých umělců. V průběhu své kariéry uskutečnil studijní cesty do Francie a Mnichova díky Hlávkovu stipendiu.

V roce 1917 zakoupil zámeček v Běhařově na Šumavě, kde založil letní malířskou školu. Běhařov se stal jeho domovem až do jeho smrti 25. června 1934.

V oblasti umění byl Kalvoda známý svým přístupem k malbě, který byl ovlivněn výukou Mařáka. V počátcích své kariéry byl ovlivněn popisným plenérovým realismem, ale postupně se přiklonil k symbolistně secesní obraznosti. Po roce 1905 jeho styl prošel výraznou transformací, kdy se více orientoval na iluzivnost a smyslové vnímání. Od roku 1910 jeho tvorba zahrnovala výrazné světelné kontrasty a použití špachtlové techniky. Poslední fáze jeho kariéry, která začala po jeho příchodu do Běhařova v roce 1917, byla charakterizována technicky brilantním malířským přístupem.

Celkově byl Alois Kalvoda známý jako český malíř, grafik, publicista, redaktor a pedagog, jehož styl byl ovlivněn různými uměleckými proudy, od realismu přes impresionismus až po secesi a expresionismus. Umřel v Běhařově 25. června 1934.