Globální trendy roku 2025: Jak se mění trh s uměním?

Globální trendy roku 2025: Jak se mění trh s uměním?

Začalo to s příchodem pandemie Covid-19 a pokračovalo kaskádou silných společensko-politických změn, které na globální úrovni zahýbaly se všemi aspekty trhu s uměním. Jak se vyvíjelo chování sběratelů a galeristů pět let po začátku tohoto turbulentního období?

Barbora Vanická Čápová
Autor
Barbora Vanická Čápová
26. 2. 2026

V redakci jsme srovnali data z výzkumů a článků nejvýznamnějších hráčů na globálním trhu a připravili jsme pro vás souhrn nejvýraznějších trendů, které se v roce 2025 v rámci prodeje umění opakovaně objevovaly a naznačují, jak se trh bude vyvíjet i v tomto roce. Jakým směrem se přeskupuje motivace sběratelů, které formáty a média se prodávají nejvíce a jakou roli v prodejích hraje online prostředí a veletrhy umění?

Trh se nehroutí, mění své těžiště

Výrazné globální změny logicky proměňují nákupní chování ve všech sledovaných segmentech a ačkoli hodnota globálního trhu s uměním v posledních obdobích poklesla, sběratelská aktivita zůstává vysoká. Jak je to možné? Výrazně se mění rytmus, motivace i infrastruktura trhu a tržních návyků sběratelů. Slábnutí zájmu se týká především top-end segmentu, tedy nejdražších děl, které mají výrazný vliv na celkovou hodnotu, nikoli však na objem prodejů. Podle shrnutí Art Basel & UBS – The Art Basel and UBS Survey of Global Collecting 2025 zhruba 40 % HNWI (sběratelů plánuje v roce 2026 nakupovat více než v předchozím období, což je sice o něco menší procento než v předchozích dvou letech, nicméně i tak značí stabilizaci.

Skutečný pohyb trhu se tedy neodehrává pouze v rámci rekordních aukcí s výjimečnými top-end díly, ale v širších, cenově dostupnějších segmentech. Například podle Artsy Buyer Trends 2025 přibližně 40 % všech nákupů na platformě Artsy tvoří malá díla a vyhledávání pojmů jako “small”, “mini” nebo “miniature” vzrostlo o 40–66 %. O fyzické prostředí tuto informaci rozšiřuje i zpráva Art Basel, podle které se výrazná část nákupů odehrává pod hranicí 5 000 USD (cca 100 000 Kč) a tyto nákupy jsou typicky spojeny s menšími a středními formáty žijícího autorstva. Dominantním médiem napříč generacemi i pohlavími stále zůstává malba, nicméně 37 % sběratelů projevilo výrazný zájem také o sochu a s nástupem sběratelů z generace Z postupně stoupá i poptávka po digitálních médiích.

Stále více sběratelů projevuje zájem o díla menšího a středního formátu. | Foto: Archiv Patrik Kriššák
Stále více sběratelů projevuje zájem o díla menšího a středního formátu. | Foto: Archiv Patrik Kriššák

Od investice k hodnotám, emocím a identitě

Jedním z nejvýraznějších zjištění zprávy Art Basel je proměna sběratelských motivací od investic k osobnímu zájmu nebo filantropickým záměrům. Motivace finanční investice od předchozího období klesla na 24 %, naopak výrazný posun z 1 % na 15 % nastal právě ve filantropické motivaci.

Data z roku 2025 dále zmiňují, že 20 % sběratelů preferuje osobní vztah a zájem o dílo a 17 % nákup umění považuje za klíčový v sociálních vztazích a networkingu. Podle Artsy a serveru Observer nejsou osobní motivace a emoce impulzem, ale dlouhodobým kritériem pro soužití s dílem. Sběratelé nákupem uměleckého díla nepotřebují demonstrovat svůj osobní status, ale mnohem více ho chápou jako způsob definování sebe sama. Umění je stále více vnímáno jako nedílná součást interiéru a každodenního života a narůstají i konkrétní preference ohledně barevnosti děl nebo nákupu přímo od autora, se kterým se sběratelé chtějí osobně poznat. Tento postupný přesun od chápání umění jako investičního nástroje k budování dlouhodobého vztahu s dílem a autorem zásadně ovlivňuje i další vrstvy trhu a jeho vývoje.

Sběratelé se stále více zaměřují na osobní zájem, filantropii a dlouhodobý vztah k dílu a autorovi. Umění se stále víc stává součástí každodenního života. | Foto: Almine Rech, Ali Cherri, Courtesy of Art Basel
Sběratelé se stále více zaměřují na osobní zájem, filantropii a dlouhodobý vztah k dílu a autorovi. Umění se stále víc stává součástí každodenního života. | Foto: Almine Rech, Ali Cherri, Courtesy of Art Basel

Online trh už není alternativou

V kontextu geopolitických i technologických událostí posledních let nebude velkým překvapením, že k nejkonzistentnějším trendům napříč zdroji patří nárůst důvěry v online trh s uměním. Zpráva Art Basel zmiňuje, že přes online platformy projde přibližně 22 % celkové hodnoty všech nákupů, přičemž tento podíl stabilně roste (zhruba ze 17 % v roce 2023). Zajímavé ale je, že nejde o návrat k pandemickému modelu izolovaného online nakupování, ale spíše o vyšší důvěru a zabydlování se v online prostředí. 35 % sběratelů v roce 2025 zakoupilo dílo přímo od umělce přes jeho instagramový profil, který posloužil jako první kontakt pro bližší seznámení s autorem.

Online kanály jsou nejsilnější právě v segmentech, které tvoří největší část trhu, tedy u malých a středních děl, dostupnějších cen a žijících umělců. Digitální prostředí tak postupně spoluutváří způsob, jak sběratelé obecně na trh vstupují: Místo institucí důvěřují osobním vztahům.

Přes online platformy v roce 2025 prošlo zhruba 22 % celkové hodnoty všech nákupů. | Foto: Livebid Originals
Přes online platformy v roce 2025 prošlo zhruba 22 % celkové hodnoty všech nákupů. | Foto: Livebid Originals

Umělecké veletrhy: méně nákupů, více networkingu

Významné světové veletrhy umění stále zůstávají vyhledávaným zdrojem inspirace a kontaktů nejen pro sběratele, ale také pro galerie. Podle analýz publikovaných v The Art Newspaper sice návštěvnost z řad návštěvníků i vystavujících nedosahuje předpandemických úrovní, je ale stabilizována. Problémem ze strany především menších a středních galerií jsou rostoucí náklady a také fakt, že sběratelé stále méně přímo na veletrzích nakupují. Návštěvníky na tyto události nejvíce láká možnost navazování nových vztahů a kontaktů a pro galerie se tak účast z primárně prodejní platformy mění na dlouhodobé budování jména a identity instituce.

Shrnutí nakonec

Napříč všemi zdroji se potvrzuje, že největší objem transakcí v roce 2025 probíhá v nižších a středních cenových segmentech, roste zastoupení žijících umělců a přímých prodejních fyzických i online kanálů a k nejaktivnějším skupinám patří mladší sběratelé. Umění se z primárního nástroje prestiže nebo investice stále více stává součástí běžného života, trh je méně hierarchický, více rozprostřený a citlivější k hodnotám a vztahům. Možná, že právě tato proměna může být jeho významnou dlouhodobou stabilizační silou.

O autorovi
Barbora Vanická Čápová je kurátorka a teoretička vizuálních médií. Nedávno dokončila doktorát na Fakultě umění a designu Univerzity v Ústí nad Labem. Ve své disertační práci se zaměřila na vývoj a možnosti prezentace a tvorby současného umění mezi fyzických a virtuálním rozhraním. Je autorkou knihy Is It Just a Myth? Vidět dvojmo, která zkoumá vizuální principy a vzory současnosti. Je členkou redakční rady Magazínu Fotograf, kurátorkou textu v magazínu SWARM a redaktorkou magazínu CZECHDESIGN.
Více informací
Úvodní foto: Art Basel Qatar 2026, s laskavým svolením Art Basel