Jaroslav Věšín byl český malíř, profesor a zakladatel malířské školy v Sofii. Narodil se 23. května 1860 ve Vraném.

V letech 1876-1881 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a poté na malířské akademii v Mnichově. Po návratu na Slovensko v roce 1884 představil své obrazy na soukromé výstavě v Turčianském sv. Martině. V roce 1889 se vrátil do Mnichova a v roce 1891 se účastnil Jubilejní zemské výstavy v Praze.

V roce 1897 založil malířskou školu v Sofii a stal se profesorem. Přestože žil v Bulharsku, nadále vystavoval svá díla v Praze, Mnichově a dokonce i ve Spojených státech. Byl také zpravodajem generálního štábu a dvorním malířem knížete Ferdinanda I. Věšín byl aktivním členem uměleckých společností, včetně Krasoumné jednoty v Praze a Jednoty umělců výtvarných.

Jeho obrazy jsou zařazeny do realistické malby generace 80. let, s náměty jako svatby, hony na divokou zvěř, malby koní a každodenní život bulharského venkova. Jeho díla jsou oceňována i sto let po jeho smrti, a některé z nich dosahují vysokých cen na aukcích.

Věšínovo dílo zahrnuje cyklus obrazů ze Slovácka, a jeho obrazy jsou umístěny v národní galerii v Sofii a ve vojenském historickém muzeu v Sofii. Jeho obraz "Útok na bodáky" z roku 1912 je vystaven v erbovní hale na úřadě prezidenta.

Zemřel 9. května 1915 v Sofii.