Basic info
| technika | olej na překližce |
| signatura | PD, |
| Rozměry - výška x šířka (cm) | 110 x 100 |
| datace od | 1932 |
| autor | 1887-1953 |
About
Kytice jiřin - Velmi šťavnaté, s chutí a malířskou bravurou vytvořené zátiší složené převážně z kytice jiřin umožňuje proniknout do zralého období autorovy tvorby, v rámci níž se Blažíček mimo svých oblíbených krajinných záběrů z rodné Vysočiny a chrámových interiérů věnoval právě podobným harmonicky pojatým kompozicím plným vůně, svěžesti a pozitivních emocí. Těmi tehdy nejspíše vyjadřoval radost ze života v rámci asi jednoho ze svých nejšťastnějších období. Představovaná práce se vyznačuje bravurní štětcovou technikou, pevnou kompoziční strukturou Bohumír Matal (1922–1988) Město olej na sololitu, 1971, sign. LD, 28 × 46 cm, rám Bohumír Matal, jedna z nejvýraznějších osobností české poválečné malby, je zde představen prostřednictvím pečlivě vyvážené kompozice spadající do umělcova vyzrálého tvůrčího období počátku 70. let. Tento nejmladší člen Skupiny 42 našel svůj specifický styl v abstrahujících kompozicích inspirovaných svým okolím. Právě ve světě, který ho obklopoval, v každodenních zážitcích či náhodných zkušenostech nacházel krásu protkanou civilistní poetikou, již následně svým jedinečným způsobem zachycoval. V geometricky propracované kompozici stojící na výrazných vertikálách a horizontálách prokazuje Matal nebývalou suverenitu a vynikající talent, díky kterému je schopen pomocí sugestivní mozaiky barevných ploch a výrazných černých linií rozehrát nesmírně působivou hru tvarů a kontrastů. Atraktivitu díla ještě zdůrazňuje fakt, že strýc současného majitele byl blízkým přítelem samotného autora. Při i určitou brilancí, s níž s lehkostí a citem pro detail prodchnul povrch každého předmětu životem. Obrazovou plochu pokryl svým typicky pružným a měkkým rukopisem, jehož plasticitu ještě místy umocnil pastózním nánosem barev. Tímto mj. prokázal nejen své výtvarné nadání, ale i silnou schopnost reflektovat dlouhou evropskou tradici zátiší jako svébytného žánru, který si dokázal plně osvojit a navíc ještě osobitě rozvinout. Prezentováno ve vkusné původní Eckově adjustaci. Obraz je uveden v soupisu díla v monografii PhDr. N. Blažíčkové-Horové a PhDr. E. Havlové (kat. č. 449). Při konzultacích posouzeno Mgr. M. Dospělem, Ph.D.
Author
Oldřich Blažíček se narodil 5. ledna 1887 ve Slavkovicích. V mládí žil v Rožné a v Bystřici a v roce 1904 se vyučil malířem pokojů v Bobrové. O rok později se přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako malířský dělník. Jeho akademická dráha začala na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde studoval u profesorů Karla Vítězslava Maška, Jana Preislera a Jakuba Schikanedera. Později přešel na Akademii výtvarného umění a studoval pod vedením Hanuše Schweigera. V roce 1913 obdržel Hlávkovo stipendium, díky kterému cestoval do Itálie a Dalmácie.
Blažíček byl známý především jako krajinář, ale také jako malíř architektonických interiérů, zátiší a portrétů. V jeho tvorbě lze spatřit silný vztah k krajině Horácka, ale také zobrazení předjaří s tajícím sněhem nebo architektonických interiérů, jako jsou chrámové interiéry sv. Marka a svatovítské katedrály v Praze. Kromě malby se věnoval i figurálním kompozicím a zobrazoval různá prostředí, od dětských hřišť po cirkusová vystoupení.
V roce 1921 se stal profesorem kreslení a malby na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde vedl odborné školení učitelů až do uzavření českých vysokých škol německými okupanty za druhé světové války. Přesto jeho umělecká kariéra pokračovala.
Byl také členem Spolku výtvarných umělců Mánes a jeho díla byla oceněna na mezinárodních výstavách, včetně výstavy v Paříži v roce 1921 a výstav Carnegiho institutu ve Spojených státech.
Oldřich Blažíček zemřel 3. května 1953 v Praze.