Basic info
| popis | kněz, tzv. zázračný zachránce města Brna, při útoku Švédů 1645; bronzová socha vytvořená metodou lití na ztracený voskový model |
| rozměry v cm | 29 x 10 |
| rok vzniku | 2016 |
| signatura | autorská značka (Ledňáček) |
About
Přáli bychom si, aby měl akademický sochař Daniel Ignác Trubač okolo sebe více popularity. Musíme však přijmout slova jednoho galeristy, která zároveň znamenají zřetelnou chválu: „Není divu, že je dnes nepochopen, protože jeho tvorba je nadčasová…“ Nicméně Danielovo dílo je rozsáhlé, významné a v křesťanských kruzích klíčové. Dvě ze tří darovaných děl si můžete prohlédnout ve videu zde: www.aukcesance.cz/trubac
Služebník Boží Martin Středa – S tímto návrhem sochy se Daniel Ignác Trubač zúčastnil v roce 2017 soutěže, kterou sice nevyhrál, ale i tak nás ztvárnění Martina Středy hluboce oslovuje. Svou vírou, organizací obránců a modlitbou podpořil Martin Středa v roce 1645 obranu města Brna před Švédy. Socha měla být orientovaná překvapivě čelem ke zdi katedrály sv. Petra a Pavla. Kolemjdoucí měli spatřit nejdříve sochu z pravého či levého boku nebo zezadu. Sochu v celé její výpovědi by bylo nutno pozorně obejít dokola. I v tom měla být její skrytost a poslání, stejně jako člověk v modlitbě ovoce svého úsilí neuvidí hned. Gesto charakterizující heroickou snahu Martina Středy je modlitba – člověk na kolenou, ponořený do dialogu.
Modlitba – moje úlitba – moje oběť. Socha zpodobňuje na jedné straně intimitu modlitby, obrovskou důvěru a touhu po pravdě a na druhé straně exhibici dialogu s Bohem, s Otcem. Celkovou monumentalitu sochy – klečící figuru zahalenou pláštěm – akcentují hlava sochy ponořená do meditace, rty jemně se dotýkající sepnutých rukou a chodidla volně v prostoru zakončující sochu pomyslným uzlem. Plášť vytváří imaginární brnění a svým pootevřením umocňuje výraz sochy a modlitbu podtrhuje. Moment z konce obléhání se nám zachoval až do dnešních dnů. Ochránci města Brna se tehdy doslechli, že Švédové mají úmysl ukončit obléhání a odtáhnout, pokud 15. srpna do 12 hodin město nedobudou. V kritické chvíli byl do věže chrámu vyslán stařičký zvoník zvonit poledne už v 11 hodin. Zda tento nápad pramenil z modliteb Martina Středy, těžko prokážeme, ale jak Švédové řekli, tak učinili a „v klamných 12“ hodin obléhání Brna ukončili a odtáhli. Až budete v Brně, nezapomeňte počítat, kolikrát se zvony na Petrově v 11 hodin ozvou…

