Georges Braque, narozen 13. května 1882 v Paříži, byl francouzský malíř a sochař, který se společně s Pablem Picassem řadí mezi zakladatele kubismu a patří mezi nejvýznamnější osobnosti umění 20. století. Narodil se v Argenteuil ve Francii a vyrůstal v Le Havre, kde se vyučil jako malíř pokojů, stejně jako jeho otec a dědeček. Studoval malířství na večerních kurzech École des Beaux-Arts v Le Havre a později navštěvoval Académie Humbert v Paříži, kde se seznámil s dalšími umělci.

Braqueův raný styl byl ovlivněn impresionismem, ale poté, co v roce 1905 objevil fauvisty, se obrátil k fauvismu. Fauvisté, jako Henri Matisse a André Derain, ho inspirovali k používání jasných barev a volných tvarů. Mezi lety 1908 a 1913 se začal zajímat o geometrii a perspektivu, což se promítlo do jeho rané práce. Spolupracoval s Pablem Picassem na rozvoji kubismu, kde jejich styly byly velmi podobné. Společně zkoumali světlo, prostor a geometrii a postupně se jejich díla stávala abstraktnějšími.

Po první světové válce, kde byl zraněn, Braque rozvinul osobitý styl, který se vyznačoval jasnými barvami a texturovanými povrchy. V jeho dílech se objevují motivy jako ptáci a krajiny. Pracoval až do své smrti 31. srpna 1963 v Paříži. Braque zanechal nezmazatelnou stopu v dějinách umění svými inovativními přístupy k malbě a sochařství, a jeho práce dodnes inspirovává umělce po celém světě.